Zobrazit minimální záznam

Czech and Moravian signs - regional dialect of deaf people
dc.contributor.advisorMacurová, Alena
dc.creatorVojnarová, Magdalena
dc.date.accessioned2017-03-20T12:37:54Z
dc.date.available2017-03-20T12:37:54Z
dc.date.issued2006
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/20.500.11956/3490
dc.description.abstractSvoji práci jsem se rozhodla zaměřit na výzkum českého znakového jazyka, konkrétně na znaky Neslyšících 1 , jež se liší ve svém užití podle své regionální odlišnosti. Jinými slovy, na porovnání odlišné artikulace českých a moravských znaků. Proč mě toto téma zaujalo? Hlavním důvodem je nedostatek literatury o slovní zásobě českého znakového jazyka v České republice. Ve slyšící společnosti navíc panuje o znakovém jazyce mnoho mýtů. Jedním z nich je například představa, že Neslyšící se na celém světě dorozumívají prostřednictvím jednoho znakového jazyka. Že existuje jakýsi mezinárodní znakový jazyk. To je ale velký omyl! Neslyšící (podle toho, ve kterém státě žijí) mají své národní znakové jazyky (britský znakový jazyk, americký znakový jazyk, český znakový jazyk, atd.). Jsou to jazyky vizuálně-motorické povahy, které jsou na mluvených národních jazycích nezávislé. Znakové jazyky jsou produkovány pohyby rukou a horní části těla, existují v prostoru a jsou vnímány zrakem. Mají stejné nebo podobné prostředky pro vyjadřování gramatických kategorií (např. mimika, klasifikátory). Liší se pak zejména svojí znakovou zásobou. Vzhledem k tomu, že tedy vykazují podobné povahové rysy, můžeme o nich uvažovat jako o jazycích, které náleží do jedné jazykové rodiny.cs_CZ
dc.languageČeštinacs_CZ
dc.language.isocs_CZ
dc.publisherUniverzita Karlova, Filozofická fakultacs_CZ
dc.titleČeské a moravské znaky - regionální dialekt neslyšícíchcs_CZ
dc.typebakalářská prácecs_CZ
dcterms.created2006
dcterms.dateAccepted2006-02-06
dc.description.departmentInstitute of Czech Language and Theory of Communicationen_US
dc.description.departmentÚstav českého jazyka a teorie komunikacecs_CZ
dc.description.facultyFilozofická fakultacs_CZ
dc.description.facultyFaculty of Artsen_US
dc.identifier.repId26401
dc.title.translatedCzech and Moravian signs - regional dialect of deaf peopleen_US
dc.contributor.refereeOkrouhlíková, Lenka
dc.identifier.aleph000640947
thesis.degree.nameBc.
thesis.degree.levelbakalářskécs_CZ
thesis.degree.disciplineČeština v komunikaci neslyšícíchcs_CZ
thesis.degree.disciplineDeaf Studiesen_US
thesis.degree.programDeaf Studiesen_US
thesis.degree.programČeština v komunikaci neslyšícíchcs_CZ
uk.thesis.typebakalářská prácecs_CZ
uk.taxonomy.organization-csFilozofická fakulta::Ústav českého jazyka a teorie komunikacecs_CZ
uk.taxonomy.organization-enFaculty of Arts::Institute of Czech Language and Theory of Communicationen_US
uk.faculty-name.csFilozofická fakultacs_CZ
uk.faculty-name.enFaculty of Artsen_US
uk.faculty-abbr.csFFcs_CZ
uk.degree-discipline.csČeština v komunikaci neslyšícíchcs_CZ
uk.degree-discipline.enDeaf Studiesen_US
uk.degree-program.csČeština v komunikaci neslyšícíchcs_CZ
uk.degree-program.enDeaf Studiesen_US
thesis.grade.csDobřecs_CZ
thesis.grade.enGooden_US
uk.abstract.csSvoji práci jsem se rozhodla zaměřit na výzkum českého znakového jazyka, konkrétně na znaky Neslyšících 1 , jež se liší ve svém užití podle své regionální odlišnosti. Jinými slovy, na porovnání odlišné artikulace českých a moravských znaků. Proč mě toto téma zaujalo? Hlavním důvodem je nedostatek literatury o slovní zásobě českého znakového jazyka v České republice. Ve slyšící společnosti navíc panuje o znakovém jazyce mnoho mýtů. Jedním z nich je například představa, že Neslyšící se na celém světě dorozumívají prostřednictvím jednoho znakového jazyka. Že existuje jakýsi mezinárodní znakový jazyk. To je ale velký omyl! Neslyšící (podle toho, ve kterém státě žijí) mají své národní znakové jazyky (britský znakový jazyk, americký znakový jazyk, český znakový jazyk, atd.). Jsou to jazyky vizuálně-motorické povahy, které jsou na mluvených národních jazycích nezávislé. Znakové jazyky jsou produkovány pohyby rukou a horní části těla, existují v prostoru a jsou vnímány zrakem. Mají stejné nebo podobné prostředky pro vyjadřování gramatických kategorií (např. mimika, klasifikátory). Liší se pak zejména svojí znakovou zásobou. Vzhledem k tomu, že tedy vykazují podobné povahové rysy, můžeme o nich uvažovat jako o jazycích, které náleží do jedné jazykové rodiny.cs_CZ
uk.publication.placePrahacs_CZ
uk.grantorUniverzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a teorie komunikacecs_CZ
dc.identifier.lisID990006409470106986


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

Tento záznam se objevuje v následujících sbírkách

Zobrazit minimální záznam


© 2017 Univerzita Karlova, Ústřední knihovna, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1; email: admin-repozitar [at] cuni.cz

Za dodržení všech ustanovení autorského zákona jsou zodpovědné jednotlivé složky Univerzity Karlovy. / Each constituent part of Charles University is responsible for adherence to all provisions of the copyright law.

Upozornění / Notice: Získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. / Any retrieved information shall not be used for any commercial purposes or claimed as results of studying, scientific or any other creative activities of any person other than the author.

DSpace software copyright © 2002-2015  DuraSpace
Theme by 
@mire NV