Charakterizace krasových kanálů a proudění v nich: využití stopovacích zkoušek, čar vyprazdňování a autokorelace

Abstract

5. CONCLUSION In frame of present PhD Theses I performed 8 new quantitative tracer tests and processed 26 of quantitative tracer tests realized in different karst areas of the Czech Republic. Calculations of conduit volume based on tracer breakthrough curve was compared with the real volume of the phreatic loop. The best results were obtained for mean transit time, where tracer-test calculations yielded volumes very similar to the volume obtained by direct filling of the loop. It demonstrates that volume estimation by tracer tests may be quite precise for common natural conduits, but results are strongly affected by the breakthrough-curve parameter chosen by the experimenter. .Spring and river flow hydrographs were studied by tools of statistical mathematics such analyses of recession curves, curves of exceeding and autocorrelation function applied on 77 objects (karst and non-karst springs, resurgences and streams). Ratio of maximum to average discharge is between 1.6 and 65. In general lower values belong to spring hydrographs and higher to superficial streams. There is no possibility to determine origin of the spring (karst spring, non-karst spring, karst spring fed by with sinking streams, karst spring fed by autochthonous recharge only. Coefficients of recession curves were calculated. For every...

5. ZÁVĚR Ve své doktorské disertační práci jsem studovala charakter vybraných povodí krasových i nekrasových pramenů, povrchových toků a krasových kanálů v ČR. K tomu jsem využila dva různé přístupy (1. kvantitativní stopovací zkoušky a 2. koeficienty výtokových čar, čar překročení a autokorelačních charakteristik, vše odvozené z režimního sledování průtoku pramenů a povrchových toků). Uskutečnila jsem 8 nových kvantitativních stopovacích zkoušek. Celkem jsem zpracovala parametry z 26 kvantitativních stopovacích zkoušek v krasových kanálech. Ze srovnání získaných parametrů vyplývá: Maximální rychlost proudění ve zkoumaných krasových kanálech se pohybuje od 0,2 po 12 km.den-1 ; Střední rychlost proudění dosahuje 0,1 až 11 km.den-1 ; Vyšší rychlosti se vyskytují zejména v kanálech nad nimiž jsou vyvinutá slepá údolí. Nižší rychlosti jsou naopak vázány na kanály pod ponory v řečišti (bez slepých údolí). Nižší hodnoty maximálních rychlostí byly zjištěny i v krystaliniku; Průměrné plochy omočeného profilu krasových kanálů se pohybují od desetin po jednotky m2 (výjimkou jsou rozměrné zatopené sifony mezi Amatérskou a Punkevní jeskyní a v systému Ostrovských vod v severní části Moravského krasu). Tomu odpovídají i objemy zatopené části kanálů v této oblasti, které dosahují až desítek tisíc m3 ; Koeficient disperze...