Show simple item record

Czechoslovak-Italian relations, 1922-1929
dc.contributor.advisorPelikán, Jan
dc.creatorHouska, Ondřej
dc.date.accessioned2018-10-29T18:59:53Z
dc.date.available2018-10-29T18:59:53Z
dc.date.issued2010
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/20.500.11956/34663
dc.description.abstractDisertační práce je věnována československo-italským vztahům v letech 1922-1929. Poměr mezi Prahou a Římem se po nástupu fašismu k moci zásadně nezměnil. Obě země už před tím jen obtížně navazovaly spolupráci. V roce 1924 uzavřely smlouvu o vzájemném přálství, která je zavazovala ke společné politice ve vztahu k Rakousku a Maďarsku. Tento dokument se ale nikdy neuplatnil v praxi. Zájmy obou zemí ve střední a jihovýchodní Evropě se od sebe lišily. Praha i Řím usilovaly o vlastní dominanci v tomto regionu a s plnoprávnou účastí druhého z partnerů v nejrůznějších hospodářských 1 poli tických proj ektech nepočítaly. Spory nabyly na síle od roku 1926, kdy se italská politika začíná stále víc obracet na cestu revizionismu. Československé plány na posílení statu quo byly do značné míry reakcí na tuto italskou politiku. Ve vztazích obou zemí hrála zásadní roli rozdílnost politických zájmů. Svůj význam ale měli i ideologické spory. Praha požádala o prodloužení vzájemné smlouvy, což ale Italové odmítli. Vypršení smlouvy v roce 1929 bylo zcela logickým důsledkem toho, že vztahy mezi Československem a Itálií měly k přátelství velmi daleko. Disertace je založena na studiu československých, italských a rakouských archivů, vydaných pramenů a relevantní literatury.cs_CZ
dc.description.abstractThis thesis explores the Czechoslovak-Italian relations from 1922 to 1929. The accession of Fascism to power did not change the mutual relationship. Both countries struggled to cooperate even before. In 1924 the treaty of mutual friendship was signed in which Czechoslovakia and Italy pledged to follow common policy towards Austria and Hungary. However, this document never played a role in the mutual relationship as the interests of both countries in central and southeastern Europe diverged considerably. Both prague and Rome tried to establish its own dominance in that region and in their designs they treated each other as the les ser partner. The differences amplified after 1926 when the Italian foreign policy embraced revisionism. The Czechoslovak plans to consolidate the status quo have been in a large extent a response to this Italian policy. The main cause of mutual disagreement were political. However, the ideological antagonisms played certain role, too. prague seeked a prolongation of mutual treaty, but has been rebuffed by Rome. The expiration of the treaty in 1929 was entirely logical since the relationship between Czechoslovakia and Italy has been far from friendly.en_US
dc.languageČeštinacs_CZ
dc.language.isocs_CZ
dc.publisherUniverzita Karlova, Filozofická fakultacs_CZ
dc.titleČeskoslovensko-italské vztahy v letech 1922-1929cs_CZ
dc.typedizertační prácecs_CZ
dcterms.created2010
dcterms.dateAccepted2010-09-14
dc.description.departmentInstitute of General Historyen_US
dc.description.departmentÚstav světových dějincs_CZ
dc.description.facultyFilozofická fakultacs_CZ
dc.description.facultyFaculty of Artsen_US
dc.identifier.repId25732
dc.title.translatedCzechoslovak-Italian relations, 1922-1929en_US
dc.contributor.refereeTejchman, Miroslav
dc.contributor.refereeJančík, Drahomír
dc.identifier.aleph001400753
thesis.degree.namePh.D.
thesis.degree.leveldoktorskécs_CZ
thesis.degree.disciplineHistory/General Historyen_US
thesis.degree.disciplineHistorie/obecné dějinycs_CZ
thesis.degree.programHistoryen_US
thesis.degree.programHistorické vědycs_CZ
uk.thesis.typedizertační prácecs_CZ
uk.taxonomy.organization-csFilozofická fakulta::Ústav světových dějincs_CZ
uk.taxonomy.organization-enFaculty of Arts::Institute of General Historyen_US
uk.faculty-name.csFilozofická fakultacs_CZ
uk.faculty-name.enFaculty of Artsen_US
uk.faculty-abbr.csFFcs_CZ
uk.degree-discipline.csHistorie/obecné dějinycs_CZ
uk.degree-discipline.enHistory/General Historyen_US
uk.degree-program.csHistorické vědycs_CZ
uk.degree-program.enHistoryen_US
thesis.grade.csProspěl/acs_CZ
thesis.grade.enPassen_US
uk.abstract.csDisertační práce je věnována československo-italským vztahům v letech 1922-1929. Poměr mezi Prahou a Římem se po nástupu fašismu k moci zásadně nezměnil. Obě země už před tím jen obtížně navazovaly spolupráci. V roce 1924 uzavřely smlouvu o vzájemném přálství, která je zavazovala ke společné politice ve vztahu k Rakousku a Maďarsku. Tento dokument se ale nikdy neuplatnil v praxi. Zájmy obou zemí ve střední a jihovýchodní Evropě se od sebe lišily. Praha i Řím usilovaly o vlastní dominanci v tomto regionu a s plnoprávnou účastí druhého z partnerů v nejrůznějších hospodářských 1 poli tických proj ektech nepočítaly. Spory nabyly na síle od roku 1926, kdy se italská politika začíná stále víc obracet na cestu revizionismu. Československé plány na posílení statu quo byly do značné míry reakcí na tuto italskou politiku. Ve vztazích obou zemí hrála zásadní roli rozdílnost politických zájmů. Svůj význam ale měli i ideologické spory. Praha požádala o prodloužení vzájemné smlouvy, což ale Italové odmítli. Vypršení smlouvy v roce 1929 bylo zcela logickým důsledkem toho, že vztahy mezi Československem a Itálií měly k přátelství velmi daleko. Disertace je založena na studiu československých, italských a rakouských archivů, vydaných pramenů a relevantní literatury.cs_CZ
uk.abstract.enThis thesis explores the Czechoslovak-Italian relations from 1922 to 1929. The accession of Fascism to power did not change the mutual relationship. Both countries struggled to cooperate even before. In 1924 the treaty of mutual friendship was signed in which Czechoslovakia and Italy pledged to follow common policy towards Austria and Hungary. However, this document never played a role in the mutual relationship as the interests of both countries in central and southeastern Europe diverged considerably. Both prague and Rome tried to establish its own dominance in that region and in their designs they treated each other as the les ser partner. The differences amplified after 1926 when the Italian foreign policy embraced revisionism. The Czechoslovak plans to consolidate the status quo have been in a large extent a response to this Italian policy. The main cause of mutual disagreement were political. However, the ideological antagonisms played certain role, too. prague seeked a prolongation of mutual treaty, but has been rebuffed by Rome. The expiration of the treaty in 1929 was entirely logical since the relationship between Czechoslovakia and Italy has been far from friendly.en_US
uk.file-availabilityV
uk.publication.placePrahacs_CZ
uk.grantorUniverzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav světových dějincs_CZ
thesis.grade.codeP


Files in this item

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

This item appears in the following Collection(s)

Show simple item record


© 2017 Univerzita Karlova, Ústřední knihovna, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1; email: admin-repozitar [at] cuni.cz

Za dodržení všech ustanovení autorského zákona jsou zodpovědné jednotlivé složky Univerzity Karlovy. / Each constituent part of Charles University is responsible for adherence to all provisions of the copyright law.

Upozornění / Notice: Získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. / Any retrieved information shall not be used for any commercial purposes or claimed as results of studying, scientific or any other creative activities of any person other than the author.

DSpace software copyright © 2002-2015  DuraSpace
Theme by 
@mire NV