"Moc a bezmoc" - Emanuel Rádl o odpovědnosti intelektuála za život v obci

Abstract

Předložená diplomová práce "Moc a bezmoc" - Emanuel Rádl o odpovědnosti intelektuála za život v obci pojednává o zásadních otázkách artikulovaných filosofií jednoho z nejzajímavějších a nejkontroverznějších představitelů českého filosofického myšlení první poloviny dvacátého století. Autorka představuje život a dílo Emanuela Rádla na pozadí doby nesnadného utváření se novodobé společnosti na půdě samostatné Československé republiky, v konfrontaci s myšlenkami a postoji zásadní politické osobnosti a inspiračního zdroje českých filosofů zmíněné epochy - T.G. Masaryka. Klasická tématika sociální filosofie, etiky a filosofie náboženství, jež v českém myšlení již tradičně zaujímala dominantní postavení, rezonuje v podání E. Rádla s dramatickými událostmi novodobé historie Evropy, přerůstá rámec lokálního filosofování, aby pak koneckonců vyvrcholila v tragické vzepětí artikulace odpovědnosti intelektuála vůči obci v situaci zásadního ohrožení hodnot evropského humanistického dědictví, v reflexi moci a bezmoci filosofie tváří tvář hrozbě fašismu.

The submitted diploma work "Power and Powerlessness" - Emanuel Rádl on the intellectual's responsibility for a life in polis addresses the fundamental questions articulated by the philosophy of one of the most interesting and controversial proponents of Czech philosophical thinking during the first half of the 20th century. The author presents Emanuel Rádl's life and work on the background of the era of laborious formation of a modern society in the independent Czechoslovak Republic, in opposition to the thoughts and approach of the principal polit ical personality and source of inspiration for Czech philosophers of the ment ioned era - T. G. Masaryk. The classical topics of social philosophy, ethics and the philosophy of religion, which have traditionally occupied a dominant place in Czech thinking, resonate in E. Rádl's interpretation with the dramatic events of modern European history, go beyond the scope of local philosophising to culminate in the tragic discourse on the intellectual's responsibility towards the polis when the values of European humanistic heritage are threatened, and in reflection on philosophy's power and powerlessness when faced with the menace of fascism.