Rekonstrukce tečení lávových proudů Kozákova na základě studia magnetické a minerální stavby

Abstract

Kombinace anizotropie magnetické susceptibility (AMS) a krystalografické studie byla použita na neogenní lávový proud, u kterého byl znám předpokládaný směr toku. Vzorky byly pozorovány pod mikroskopem, chemické složení minerálů bylo analyzováno na mikrosondě, orientace krystalů olivínu byla studována metodou EBSD a byly zjišťovány magnetické vlastnosti hornin. Data vzešlá z analýzy AMS, ze vzorků, které byly odebrány z reprezentativních míst lávového proudu většinou dokládají slabou přednostní orientaci zrn magnetit-ulvöspinelu. Analýza EBSD naznačila pouze slabou orientaci plagioklasu u jednoho vzorku. Analýza dat minerální chemie, z ní spočtený obsah forsteritové složky olivínu a matematický model pro teplotu erupce a krystalizační sekvenci si navzájem odpovídají. V lokalitě Machův lom byl zjištěn a popsán kužel chaotické brekcie v lávovém tělese - tzv. bezkořenný kužel (kráter).

Combined anisotropy of magnetic susceptibility (AMS) and crystallographic studies were applied on a neogenne lava flow, for which we know the supposed flow path. Samples were studied under microscope, the minerals were analysed on microprobe, the orientation of olivine crystals was determined via EBSD and magnetic properties were studied. AMS data acquired from samples collected from representative outcrops of lava flow show weak preferred orientation of magnetite-ulvöspinel. EBSD analysis suggests only slight orientation of plagioclase in one sample. Analysed composition of olivine corresponds with mathematical model for eruption temperature and crystallization succession. Rootless cone (disorderly breccia cone) in lava body was found and desribed in the abandoned Machův lom quarry.