Využití orální historie v hodinách dějepisu

Abstract

Tato práce se zabývá využitím orální historie v hodinách dějepisu na základních školách. Jedná se o spojení didaktiky dějepisu a metodologie orální historie. Tato práce má být návodem, jak orální historii zařadit do vyučování. Jejím cílem je dokázat, že tuto metodu lze využít i u žáků mladších šestnácti let a že je pro ně přínosná. Základem práce je rozdělení orálně-historických pramenů na primární a sekundární. Členění vychází z dostupnosti pramenů k žákům, tedy, jestli se s pamětníkem mohou setkat osobně nebo se seznamují s jeho výpovědí zprostředkovaně. Součástí práce jsou dva konkrétní návrhy na projekt využívající orální historii.

This work describes the use of oral history in history classes in elementary schools. It is a combination of history didactics and methodology of oral history. This work should be the instruction for including oral history into the lessons. Its aim is to prove that this method can be used even with children under the age of sixteen years and it is beneficial for them. Work was based on delimitation of oral-historical sources which are primary and secondary. Segmentation is based on the availability of sources to the students, if they can meet witness in person or they are familiar with his memories indirectly. The parts of the work are also two specific suggestions for the projects which use oral history.