Česká koruna a král v představách české šlechty na přelomu středověku a novověku (Registrum desíti truhlic Matouše z Chlumčan jako pramen k politickému myšlení české šlechty)

Abstract

Stavovský systém, který se vyvíjel v průběhu 15. století a upevnil se do své definitivní podoby v jeho závěrečné čtvrtině, postavil i v soustátí České koruny po bok panovníkovi nový politický subjekt vzniklý na zemské úrovni. V Českém království se o svůj podíl na politické moci přihlásily především šlechtické stavy - panstvo a rytířstvo. V souvislosti se vstupem na politickou scénu se formovalo jejich kolektivní stavovské vědomí a jako jeho část i představy o panovníkovi a České koruně. Definitivně se začaly oba šlechtické stavy prosazovat až ke konci století, za vlády krále Vladislava II. Jagellonského. Zájmovou oblastí české šlechty jako stavů se staly orgány správy, vrcholným fórem pak zemský sněm. Velmi záhy projevila také zájem o zemská privilegia, v nichž hledala zakotvení svých práv i způsob, jak vymezit své politické nároky proti panovníkovi.

The political system of the Estates, developing in the 15th century and gaining its final form in the last quarter of the century, placed also in the Lands of the Bohemian Crown a new political subject next to the monarch, formed on the statal level. In the Kingdom of Bohemia it was first of all the nobility - the high nobility and the knights - who claimed their share of political power. Gaining a political ground, they developed a collective estates' consciousness and formed their view of the role of the monarch and the Czech crown. Both estates acquired a considerable power towards the end of the century - under the rule of the king Vladislaus II the Jagiellonian. The nobility focused their attention on the bodies of government, the highest being the land diet. Soon they also took interest in obtaining the land rights and privileges, which they saw as a basis for assessing their rights and the way of claiming their rights against the monarch.