Futurum a perfektivní prézens ve slovanských jazycích

Abstract

Diplomová práce Futurum a perfektivní prézens ve slovanských jazycích se zabývá základními gramatickými prostredky futurální reference ve slovanských jazycích. Kritériem výberu analyzovaných prostredku byla jejich ustálenost ve funkci futurálních markeru v ceštine. Práce se tak soustredí na tri plne gramatikalizované futurální tvary: opisné (analytické, inchoativní) futurum (budu varit), perfektivní prézens (uvarím) a syntetické futurum (pujdu). Každý z uvedených prostredku je podroben konceptuální a typologické analýze a slouží jako nástroj jemnejší areálové klasifikace slovanských jazyku. Nejvetší pozornost je venována casové referenci perfektivního prézentu. Vlastní kategorizaci casových významu predchází výklad základních aspektologických pojmu a témat a jsou predstaveny klícové interpretace slovanského aspektu. Mezijazykové srovnání funkcí prostredkovaných perfektivním prézentem ukazuje, že zdaleka nejširším spektrem významu disponuje perfektivní prézens práve v ceštine.

The diploma thesis Future Tense and Perfective Present in the Slavonic Languages deals with the main grammatical device of a future tense category in the Slavonic languages. The choice of analyzed grammatical means was determined by their grammaticalization as a future marker in Czech. Thus, the diploma thesis concentrates on three grammatical means of a future time reference: periphrastic (analytical, inchoative) future (budu varit), perfektive present (uvarím) and synthetic future (pujdu). Each of the grammatical devices is subjected to a conceptual and typological analysis and serves as a means of a subtle areal classification of the Slavonic languages. Special attention is paid to temporal reference of perfective present. The categorization of diverse temporal meanings conveyed by perfective present is preceeded by a brief introduction to an aspect theory and main interpretations of the Slavonic aspect are presented. A crosslinguistic comparison of various temporal meanings exhibited by perfective present shows that the most variable set of meanings of this aspectual form is manifested in Czech.