Ekotoxikologické hodnocení kontaminovaných vod a půd a aplikace testů ekotoxicity pro bioremediace

Abstract

The aim of this thesis is to identify the ecotoxicity of contaminated soil and water during bioremediation. Different test organisms were selected for the battery of ecotoxicity tests such as the bacterium Vibrio fischeri, the terrestrial plants Sinapis alba, Lactuca sativa, and Hordeum vulgare, the water plant Lemna minor, the earthworm Eisenia fetida, and the crustaceans Daphnia magna and Heterocypris incongruens. A comparison of individual biotests with various organisms and endpoints should demonstrate their suitability and sensitivity for the ecotoxicity evaluation of contaminated soil and water. The bioassays were used for the evaluation of the bioremediation of hydrocarbon-contaminated soil, composting of PAH-contaminated soil and remediation of contaminated groundwater. The ecotoxicity of hydrocarbon-contaminated soil originating from a brownfield was evaluated during a 17-month biodegradation pilot test (experiment I). The initial concentration of total petroleum hydrocarbons (TPH) in the soil was 6380 µg.g-1 dry weight; the concentration of TPH in the soil decreased by 65.5 % after bioremediation. The highest toxicity was detected in the first period of bioremediation; however, certain toxic effects were detectable during the whole bioremediation process. The contact tests were the most...

Tato disertační práce se zabývá ekotoxikologickým hodnocením vod a zemin kontaminovaných některými organopolutanty a využitím tohoto ekotoxikologického přístupu pro vybrané bioremediační postupy. Pro zjišťování toxicity byly do testovací baterie vybrány biotesty využívajících různé organismy - bakterie Vibrio fischeri, rostliny Sinapis alba, Hordeum vulgare, Lactuca sativa a Lemna minor, korýše Daphnia magna a Heterocypris incongruens a žížaly Eisenia fetida. Testy ekotoxicity byly využity pro ekotoxikologické hodnocení experimentů bioremediace zeminy kontaminované ropnými látkami, kompostování zeminy kontaminované polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) a remediace podzemní vody se směsnou kontaminací. V prvním experimentu byla hodnocena ekotoxicita zeminy kontaminované uhlovodíky během 17 měsíců pilotního testu bioremediace. Počáteční koncentrace ropných uhlovodíků (podle parametru NEL) v zemině byla 6380 µg.g-1 sušiny; jejich koncentrace v půdě během bioremediace poklesla o 65,5 %. Nejvyšší toxicita byla zaznamenána v první fázi bioremediace, nicméně některými biotesty byly toxické účinky detekovány během celého procesu bioremediace. Vysokou citlivost v tomto hodnocení projevily především kontaktní testy ekotoxicity. Zjištěná ekotoxicita většinou nekorelovala s poklesem koncentrace ropných...