Právní základ a aktuální činnost Mezinárodního trestního soudu

Abstract

Závěr Mezinárodní společenství si po dlouhá desetiletí bylo vědomo nutnosti stíhat zločiny podle mezinárodního práva. Primární úloha v této oblasti náležela (a stále náleží) soudním orgánům jednotlivých členských států společenství. Ne vždy však soudní orgány státu byly schopny či ochotny stíhat pachatele zločinů podle mezinárodního práva. V takovém případě mohla svoji pravomoc vykonávat Rada bezpečnosti, které členské státy v Chartě Organizace spojených národů svěřily odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Rada bezpečnosti je však politickým orgánem, ovlivňovaným zájmy především svých stálých členů. Teprve vznik Mezinárodního trestního soudu znamenal vytvoření stálého nezávislého soudního orgánu, kompetentního ke stíhání zločinů podle mezinárodního práva. Statut Mezinárodního trestního soudu odráží dosažený stupeň vývoje mezinárodního práva trestního. V mnohém navazuje na své předchůdce, na druhou stranu také přináší řadu inovativních prvků. Zvláště podrobné definice jednotlivých skutkových podstat zločinů spadajících do jurisdikce Soudu, jež vycházejí jak z oblasti mezinárodního obyčejového práva, tak z judikatury ad hoc trestních tribunálů, představují dosud nejucelenější kodifikaci zločinů podle mezinárodního práva. I přes složitosti a odlišné názory, které provázely přijetí Statutu...