Nejsem toto tělo: tělo a posvátné já u členů hnutí Haré Krišna v České republice

Abstract

Since the 1990s the question of religious "cults", "sects" and '''new religious movements" (NRMs) general1y, which entered the social space of the Czech post-communist state with a desire to obtain rights and authorities that the state legislation has ordinarily circumscribed to historically recognized churches and religious groups, has been debated. These debates met an increase in the precautions of state policies, redefining a relationship between the state and religion. These debates also met an increase in anti-cult movements, founded by ex-members of NRMs together with theologians, psychiatrists, and social workers, who attempt to revea1 and neutralize the "unhealthy control" and "pathological personality disorders" among NRMs members. And finally, these debates met an increasing interest in different academic fields where scholars discovered in NRMs a new subject for both their theoretical speculations and empirical researches. Scholars have mainly considered the issue of defining NRMs, the issue of their proper typologization, and, more empirically, the issue of forming ideational and ideological systems of NRMs. The nature of these religious and "pseudo-religious" systems has been discussed predominantly, followed by debates about how various concepts of these systems are related, and how these...

V této práci se zabývám způsoby, kterými se členové hnutí Haré Kršna v České republice vztahují ke svým tělům a tělesnosti a k tělům a tělesnosti druhých. Na základě etnografických dat získaných v průběhu let 2001 - 2004 se pokouším především ukázat, jak zkušenosti, jednání a vědění členů hnutí Haré Kršna týkající se těla a tělesnosti jsou konstitutivní pro jejich posvátné já. Posvátným já, které považuji za teoretický konstrukt spíše než za empirickou realitu, označuji procesy orientace lidského aktéra ve světě, které mu umožňují vztahovat se k sobě samému i ke svému okolí tím způsobem, že postuluje existenci radikálně Jiného. V 1. kapitole Od symbolů, sociálních struktur a osobností k tělům představuji čtenáři tři dominantní perspektivy, ze kterých je hnutí Haré Kršna nahlíženo v odborné literatuře. V této kapitole také ukazuji, jak se tyto tři dominantní perspektivy opírají o určité sociálně a humanitně vědní pojetí náboženství, které jim umožňují pokládat hnutí Haré Kršna za zřetelný a jasný projev náboženství obecně. Ve 2. kapitole Od antropologie náboženství k antropologii (náboženského) ztělesňování se pokouším rozpracovat konceptuální rámec vědomého těla, který mi má na jedné straně umožnit vyhnout se problematickému pojímání hnutí Haré Kršna jako konkrétního projevu náboženství obecně, a na straně...