Female heroines in the English gothic novel

Abstract

Ve své parodii na gotický román Northangerské opatství (Northanger Abbey, 1818) Jane Austenová úsměvně líčí počínání své hrdinky Catherine Morlandové, která je posedlá četbou gotických románů. Toto dílo Austenové se nese v poněkud ironickém tónu, ale i přesto odhaluje skutečnost, že gotický román byl na přelomu osmnáctého a devatenáctého století v Anglii jedním z nejčtenějších a nejpopulárnějších žánrů. Navíc byl tento žánr ve své době většinou spojován s ženským obecenstvem, což je překvapující vzhledem k tomu, že často popisuje násilné a kruté počínaní, vypráví příběhy incestu, vražd apod. Obzvlášť znepokojivý je fakt, že postavami, které jsou v románech vystaveny těmto hrůzám, jsou ženské hrdinky. Důvodem popularity tohoto žánru u ženských čtenářek může být to, že navzdory všemu gotické hrdinky překonají všechny překážky a nesnáze a na konci románu jsou odměněny za svoji odvahu a bezúhonnost. Anglický gotický román vděčí za svůj vznik siru Horaci Walpolovi, který v roce 1764 vydal román Otrantský zámek (The Castle of Otranto), jehož druhé vydání rok poté již nese podtitul "Gotický příběh". Po téměř dvou desetiletích stagnace se gotického románu ujímá Clara Reevová a posléze i Ann Radcliffová, v jejíchž rukou gotický román vrcholí. Tento žánr nadále rozvíjejí a šíří autoři jako Mary Shelley, Matthew...

In a brilliant parody of the Gothic novel Jane Austen jokes about the differences between men and women, claiming that the former read history and the latter only novels. The novel mentioned above is Northanger Abbey, and the young heroine affected by reading novels is Catherine Morland. Albeit she enjoys reading novels and in particular Gothic novels, she is still somewhat ashamed of her taste in literature. However, her embarrassment decreases when she hears that the object of her adoration is also greatly fond of Mrs. Ann Radcliffe's writing: "I am very glad to hear it, indeed: and now I shall never be ashamed of liking Udolpho myself. But I really thought before, young men despised novels amazingly."1 Austen's tone is only gently mocking her heroine's taste in literature, on the contrary she acknowledges the genius of Ann Radcliffe and other great novelists of the time. Indeed, if her sarcasm is targeted against anyone, it would be against the literary critics and the general population who discarded the Gothic novel as a trifling genre read by women. It is striking since Gothic novels are not exactly what could be called a proper reading for young women. The novels portray all types of violence and cruelty, they tell stories of incest, unbelievable brutality, and horrors. In the case of Ann Radcliffe...