Obraz lidských vášní v Histoires tragiques (1619) od Françoise de Rosseta

Abstract

Ve druhé polovině 16. století se ve francouzské literatuře prosazuje nový žánr - "histoire tragique" (tragický příběh). Hlavním námětem těchto přIběhů je podrobný a realisticky vylíčený sled dramatických událostí - násilných činů, kterých se jejich hrdinové dopouštějí pod vlivem silné vášně, a tragických konců, k nimž tyto zločiny vedou. Jejich autoři se kriticky vymezují vůči rytířskému a pastorálnímu románu, ve svých výrazových prostředcích a literárních postupech však zůstávají namnoze poplatní jejich tradici. Prozaik a překladatel Franyois de Rosset (1570-1619) inovuje žánr tím, že případy odstrašujících následků slepé lásky a nezřízené ambice demonstruje na skutečných událostech své doby či nedávné minulosti. Předmětem této práce je analýza pojetí vášní v Rossetově nejslavnějším díle - Histoires tragiques (1619). V první části práce definujeme pojem vášně v dobové filozofické a literární tradici. Druhá část je věnována pojetí lásky a ambice (dvou nejsilnějších vášní podle Rosseta i dobového filozofického diskurzu) v několika vybraných tragických příbězích. V této části jsme se také zaměřili na to, jak Rossetovy příběhy odráží společenskohistorické proměny, kterými prochází Francie v 1. polovině 17. století (upevňování absolutistické monarchie a postupnou disciplinaci staré válečnické šlechty).

In the middle of the 16th century, the French literature saw the appearance of a new forrn of narrative fiction - the tragic story ("histoire tragique"). Contrasting with the idealizing pastoral and chivalric novels, so popular at that time, the tragic story focuses on the dark side of human nature by featuring characters that commit the worst crimes being driven by passions. This thesis deals with the representation of passions in the most successful achievement ofthe genre - Histoires tragiques (1619) by Franyois de Rosset (1570-1619) who innovated the genre by borrowing plots for his stories from contemporary crime chronicle. The first part of the thesis provides a theoretical background introducing the concept of passion in the philosophical and literary discourse of the first half of the 1 i h century. The second part is devoted to the analysis ofthe topic of1ove and ambition (two main passions according to Rosset and the contemporary philosophical discourse) in several selected Rosseťs stories. In this part we are also focusing on how these stories are ref1ecting the transforrnation of the values of the 1 i h century nobility - its obsession with honour ("honneur") and glory ("gloire") - along with the increasing state control.