Místo reflexe v procesu zkušenostního učení

Abstract

Předložená práce se zabývá problematikou reflexe v rámci zkušenostního učení. Vyjasňuje oba pojmy, přibližuje možnosti jejich využití a uvádí je do souvislostí se současnou praxí na školách. Zkušenostní učení je v tomto případě vztaženo na osobnostní a sociální výchovu, která se na českých školách začíná vyskytovat. Teoreticko - empirická povaha práce umožňuje srovnat teorií ideálně formulovaný obraz reflexe s její podobou v praxi. Nejrozsáhlejší část práce je věnována výzkumu. Výzkum poskytuje pohled na dovednosti učitelů ve vztahu k reflexi. Zajímá se o kvalitu osvojení dovedností potřebných pro reflexi. Pozorování a rozhovor tvoří hlavní metody šetření. Praktické ověření problematiky může být impulzem k jejímu dalšímu rozvoji.

The work in your hands focuses on the issue of a reflection in frame of experiential learning. It makes both terms clear, introduces options for their further improvement and places them into the context of a current practice in schools. The experiential learning in this case is related to a personal and social education that starts to be used by Czech schools. A theoretical - empirical character of this work makes possible to compare an ideal image of the reflection, formulated in theory, with its final shape in practice. The biggest part of the work focuses on the research that presents insight to teachers' skills, related to the reflection, and is concerned about their standard. Observation and interview was two main methods used during the research. Practical verification of this issue could be an impulse for its further improvement.