Postoje obyvatel evropských zemí k progresivnímu zdanění

Abstract

This thesis aims to describe the attitudes of economically active individuals of European countries towards progressive taxation and to clarify, which individual-level factors have a key influence on attitudes towards progressive taxation, and how aggregated attitudes vary between European countries. This thesis primarily analyses individual-level predictors of subjective and objective class identity, expectations of social mobility, perceptions of the size of income inequality, and perceptions of justice of income distribution. At the country level, the form of the welfare regime is the subject of analysis, drawing on the research of Esping-Andersen (1990). To fulfil the aims of the thesis, the dataset ISSP 2019 is utilized, precisely the module Social Inequality V, which has been subset to include solely European states. The primary method of analysis is multi-level modelling. The thesis failed to confirm the influence of social mobility expectations on the attitudes towards progressive taxation, while the effect of class identity was not straightforward, as was anticipated in the theoretical part. What was confirmed was the effect of perception of the size of income inequality and of the perception of justice of income distribution, and their mutual interaction. On the country level, it was...

Cílem této bakalářské práce je analyzovat postoje ekonomicky aktivních obyvatel evropských zemí k progresivnímu zdanění a objasnit, které faktory na individuální úrovni mají na postoje k progresivnímu zdanění klíčový vliv a jak se agregované postoje liší na úrovni evropských států. V práci jsou primárně analyzovány prediktory na individuální úrovni, a to vliv subjektivní a objektivní třídní identity, očekávání sociální mobility, vnímání rozsahu příjmových nerovností a vnímání spravedlnosti příjmového rozdělení. Na úrovni zemí je analyzována role formy sociálního státu (welfare regime), navazující na vlivnou práci Esping-Andersena (1990). K naplnění cílů práce je využit datový soubor ISSP 2019, konkrétně modul Social Inequality V, ve kterém byly analyzovány pouze evropské státy. Primární metodou analýzy dat je víceúrovňové modelování. Nepodařilo se prokázat negativní efekt očekávání sociální mobility na postoje k progresivnímu zdanění. Zároveň efekt třídní identity nebyl tak jednoznačný, jak předpokládala teorie. Potvrzen byl však efekt vnímání rozsahu příjmových nerovností, vnímání spravedlnosti příjmového rozdělení a jejich interakce. Na úrovni zemí bylo zjištěno, že se mezi formami sociálních států agregované postoje k progresivnímu zdanění liší. Forma sociálního státu vysvětluje velice malý...