Novela podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody: Teoretická analýza a pohled soudní praxe

Abstract

Amendment to Conditional Release from Imprisonment: Theoretical Analysis and Judicial Perspectives Abstract This diploma thesis presents a critical analysis of the amendment to the substantive legal framework of conditional release, introduced by Act No. 270/2025. By identifying the weaknesses of previous legislation and application practice, the theses evaluates the quality and contribution of the new legislation and assesses its potential to resolve long-standing systemic shortcomings. In particular, judicial inconsistency, prison overcrowding, and the underutilization of the institute. It further examines the penological foundations and the previous legal framework, characterized by significant interpretive ambiguity arising from indeterminate legal concepts. Although providing a positive shift by establishing an explicit obligation for courts to release the convict upon fulfillment of the statutory criteria, the amendment merely codifies the interpretation that was already the only permissible one under the previous framework. The theses welcomes the creation of an interpretative provision for the 'rehabilitation' condition, under which previous facultative conditions were now subsumed. Key highlights of the amendment include a new emphasis on restorative justice through the focus on authentic efforts...

Novela podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody: Teoretická analýza a pohled soudní praxe Abstrakt Diplomová práce se věnuje kritické analýze novely hmotněprávní úpravy podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, provedené zákonem č. 270/2025 Sb. Jejím cílem je na podkladě identifikace slabých míst dosavadní úpravy a aplikační praxe zhodnotit kvalitu a přínos této nové legislativy a posoudit její potenciál vyřešit dlouhotrvající nedostatky systému, zejména nejednotnost rozhodování soudů, přeplněnost věznic a nedostatečné využívání institutu. Rozebírá penologická východiska institutu a dřívější právní stav provázený významnou interpretační nejednotností pramenící z vágních zákonných pojmů. Práce konstatuje, že ačkoliv novela přináší příznivý posun v podobě zakotvení výslovné povinnosti soudů odsouzeného při splnění podmínek propustit, materiálně se nejedná o zcela nový režim. Představuje formální uzákonění interpretace, jež se jako jediná přípustná podávala již z předchozího znění zákona. Práce pozitivně hodnotí vznik výkladového ustanovení podmínky polepšení, pod niž byly v rámci strukturální transformace podřazeny dřívější fakultativní podmínky. Vyzdvižen je zejména nový důraz na autentickou snahu o náhradu újmy v duchu restorativní justice, příklon k hodnocení skutečné vnitřní...