Možnosti validizace norem testu porozumění TEPO u dětí

Abstract

Background: Developmental language disorder is one of the most common neurodevelopmental disorders in childhood and is characterized by a heterogeneous symptomatology. One of the key areas whose impairment can significantly affect a child's academic success and psychosocial development is sentence comprehension. In children with developmental language disorder, this ability is often compromised, and accurate diagnosis requires targeted assessment. In the Czech context, tools focused specifically on sentence comprehension have been lacking. The TEPO comprehension test was developed to address this gap. The aim of this study was to examine how the use of norms based on differently composed normative samples affects the diagnostic sensitivity of the TEPO test. The study also focused on the language profiles of children identified only by norms based on a sample of children with typical language development, but not by norms derived from a mixed sample. Methods: This observational-analytical cohort study included 239 children aged 60-83 months (99 girls, 140 boys). All children completed seven language assessments, including the TEPO test. Parents completed the Functional Communication Questionnaire. A total of 126 children were diagnosed with developmental language disorder, while 113 children were...

Úvod: Vývojová porucha jazyka patří mezi nejčastější neurovývojové poruchy dětského věku a vyznačuje se pestrou symptomatologií. Jednou z klíčových oblastí, jejíž oslabení může výrazně ovlivnit školní úspěšnost i psychosociální vývoj dítěte, je porozumění větám. U dětí s vývojovou poruchou jazyka bývá často narušeno a jeho diagnostiku nelze bez cíleného vyšetření adekvátně posoudit. V českém prostředí dosud chyběly nástroje tohoto typu a test porozumění TEPO byl vytvořen se záměrem tuto mezeru zaplnit. Cílem této práce bylo ověřit, jak normy vytvořené na odlišně složených normativních souborech dětí ovlivňují diagnostickou senzitivitu testu TEPO. Současně se zaměřuje na analýzu jazykového profilu dětí, které byly identifikovány pouze normami vytvořenými na základě souboru dětí s typickým jazykovým vývojem a nebyly identifikovány normami vytvořenými ze smíšeného souboru dětí. Metody: Práce měla charakter observačně-analytické kohortové studie. Do výzkumného souboru bylo zahrnuto 239 dětí ve věku 60-83 měsíců (99 dívek, 140 chlapců). Děti absolvovaly sedm jazykových testů, včetně testu TEPO, a rodiči byl vyplněn Dotazník funkční komunikace. U 126 dětí byla diagnostikována vývojová porucha jazyka, 113 dětí bylo zařazeno do kontrolní skupiny. Výsledky testu TEPO byly hodnoceny na základě dvou typů...