Algorithmic Discrimination in Public Policy: A Case Study of the Dutch Childcare Benefits Scandal

Abstract

Tato diplomová práce zkoumá odpovědnost systémů algoritmického rozhodování (ADM) ve veřejné správě na příkladu skandálu s dětskými přídavky v Nizozemsku. Výzkum analyzuje, jak systém ADM, zavedený nizozemským daňovým úřadem, neoprávněně označil tisíce rodin za podvodné žadatele o dávky, což vedlo k závažným sociálním a finančním dopadům. Pomocí kvalitativní metodologie, která kombinuje rozhovory a sekundární data, práce aplikuje Rámec algoritmické odpovědnosti Nicholase Diakopoulose se zaměřením na spravedlnost, transparentnost a srozumitelnost. Zjištění odhalují systémová selhání ve všech třech oblastech, včetně diskriminačních datových proxy proměnných, nedostatečné procesní jasnosti a institucionální neprůhlednosti. Analýza zároveň poukazuje na širší sociálně-politické dynamiky, které tyto nedostatky umožnily, a opírá se o koncept algoritmického vládnutí. Studie dochází k závěru, že samotné technické nástroje k zajištění odpovědnosti nestačí; nezbytný je silný institucionální dohled, inkluzivní návrh systémů a jasně definované postupy pro zajištění transparentnosti a nápravy. Případ poskytuje cenné poznatky pro budoucí využívání ADM ve veřejném sektoru a zdůrazňuje naléhavou potřebu rámců, které chrání práva občanů a podporují spravedlivé vládnutí. Klíčová slova Algoritmické rozhodování, ADM,...