Vliv senzomotorické stimulace na stabilitu stoje a chůze u pacientů s diabetickou neuropatií: longitudinální intervenční studie

Abstract

The aim of this study was to evaluate the effect of a four-week intervention based on sensorimotor stimulation on postural and gait stability in individuals with diabetic neuropathy. The study was designed as a non- randomized longitudinal interventional trial. The sample consisted of eight participants diagnosed with diabetic neuropathy by a physician. Each participant served as their own control. The study was conducted in two phases. During the first phase, participants underwent a four-week period without any intervention. This was followed by a second phase involving a four-week sensorimotor stimulation program. Postural and gait stability were assessed using the Timed Up and Go (TUG) test and the Mini-Balance Evaluation Systems Test (Mini-BESTest). Assessments were conducted six times: at baseline, at four weekly checkpoints, and at the conclusion of the program. To assess the effectiveness of the intervention, the results from the first, second, and sixth assessments were primarily analyzed. Statistical analysis was performed using a paired t-test with a significance level of α = 0.05. Following the intervention phase, all participants showed statistically significant improvements in both tests (p < 0.001). In contrast, during the non- intervention phase, only a slight improvement was...

Cílem této práce bylo ověřit vliv čtyřtýdenní intervence založené na metodice senzomotorické stimulace na stabilitu stoje a chůze u jedinců s diabetickou neuropatií. Výzkum byl realizován jako nerandomizovaná longitudinální intervenční studie. Výzkumný vzorek tvořilo osm probandů s diagnózou diabetické neuropatie stanovanou lékařem. Vybraní probandi sloužili zároveň jako vlastní kontrolní skupina. Studie probíhala ve dvou fázích. V první fázi účastníci absolvovali čtyřtýdenní období bez jakékoli intervence, ve druhé následoval čtyřtýdenní intervenční program senzomotorické stimulace. Stabilita stoje a chůze byla hodnocena prostřednictvím Timed Up and Go (TUG) testu a Mini-Balance Evaluation Systems Testu (Mini-BESTest). Měření probíhala šestkrát: vstupní, čtyři kontrolní a výstupní měření. Pro porovnání účinku intervence byly analyzovány zejména výsledky z prvního, druhého a šestého měření. Statistické hodnocení bylo provedeno pomocí párového t-testu s hladinou významnosti α = 0,05. Po absolvování intervenční fáze došlo u všech probandů ke statisticky významnému zlepšení výsledků v obou testech (p < 0,001). Oproti fázi bez intervence, kdy v TUG testu došlo pouze k mírnému zlepšení (p = 0,048) a v mini- BESTestu nebyla zaznamenána žádná změna (p = 1), vykazovala senzomotorická stimulace výraznější...