První Mezinárodní polární rok 1882-1883 v narativech vědy a společnosti

Abstract

This bachelor thesis concerns itself with the First International Polar Year (1882-1883) in the context of contemporary scientific and public communication. The First International Polar Year was the first attempt at internationally coordinated meteorological and geophysical research in the polar regions. This thesis seeks to situate this project within contemporary scientific and social discourses and is theoretically inspired by Bruno Latour and Thomas Kuhn in particular. The research first examines the narratives created by the Austrian ship's lieutenant Karl Weyprecht to promote his plans among fellow scientists and the public; second, it traces the main themes in the communications of the International Polar Commission that organized the project; and third, it follows the themes and narratives conveyed by Czech- and German- language Austro-Hungarian newspapers of the time. The findings show that the narrative shaped by Weyprecht of a radical change of approach to the polar regions did not fully permeate other contemporary perceptions of the project; that for scientists of the International Polar Commission, the nationalism-inspired international rivalries of the time became paradoxically both a hindrance and a help in organizing; and that the periodical press often put national glory at the...

Bakalářská práce se zabývá Prvním Mezinárodním polárním rokem (1882-1883) v kontextu dobové vědecké a veřejné komunikace. První Mezinárodní polární rok byl prvním pokusem o mezinárodně koordinovaný meteorologický a geofyzikální výzkum v polárních oblastech. Práce se snaží o zasazení tohoto projektu do dobových vědeckých a společenských diskurzů, a je teoreticky inspirovaná zejména Brunem Latourem a Thomasem Kuhnem. Konkrétně výzkum za prvé zkoumá narativy vytvořené rakouským lodním poručíkem Karlem Weyprechtem k propagaci jeho plánů mezi kolegy vědci a veřejností; za druhé sleduje hlavní témata v komunikaci Mezinárodní polární komise, která projekt organizovala; za třetí sleduje témata a narativy zprostředkované česko- a německojazyčnými rakousko-uherskými novinami té doby. Ze závěrů vyplývá, že Weyprechtem formovaný narativ o radikální změně přístupu k polárním oblastem se zcela nepropsal do dalšího dobového vnímání projektu, že pro vědce v Mezinárodní polární komisi se stalo dobové nacionalismem inspirované mezinárodní soupeření jak překážkou, tak paradoxně pomocníkem při organizaci, a že periodický tisk často stavěl národní slávu do středu svého zájmu, ačkoliv existovala snaha o vědecky přesný výklad projektu. Klíčová slova: dějiny vědy; dějiny polárních oblastí; vědecká komunikace; Karl...