Regrowth of perennial herbaceous plants after clipping and grazing by small domestic ruminants

Abstract

(English) Plants respond to herbivory in various ways, some of which affect their susceptibility to further herbivory, possibly creating a feedback loop. These feedback loops are known from grasslands maintained by large herbivores (i.e., grazing lawns), but there is not much information on the level of individual herbaceous plants in relation to small ruminants. Two experiments were conducted comparing plant regrowth in a grass (Poa pratensis) and clover (Trifolium pratense or Trifolium repens) after clipping or grazing, respectively. The first experiment compares the potential for regrowth after multiple clipping treatments in Poa pratensis and Trifolium pratense. Poa showed a lower degree of compensatory growth, likely due to a lack of fertilizer and to shading by the faster growing Trifolium. The number of green leaves in Trifolium was correlated with the above-ground biomass, while the number of ramets in Poa was more closely correlated with the below-ground biomass, as it included the rhizomes. Consequently, there was a much more dramatic difference in root-shot ratio between the treatments in Poa than in Trifolium. The second experiment compares the regrowth in Poa pratensis and Trifolium repens after repeated grazing by domestic goats and sheep. The results were largely influenced by...

(česky) Rostliny reagují na herbivorii různými způsoby, z nichž některé ovlivňují jejich náchylnost k pozdější herbivorii. Na úrovni společenstev je známá pozitivní zpětná vazba mezi velkými herbivory a travními společenstvy, kdy spásání rostlin udržuje krajinu vhodnou k dalšímu spásání. Není ale známo, nakolik se spásáním malými přežvýkavci mění morfologické vlastnosti jednotlivých rostlin. V této práci byly provedeny dva experimenty porovnávající obrůstání trávy (Poa pratensis) a jetele (Trifolium pratense nebo Trifolium repens) po střihu nebo po spásání býložravcem. První experiment porovnává obrůstání po opakovaném střihu u lipnice luční (Poa pratensis) a jetele lučního (Trifolium pratense). Lipnice vykazovala nižší efektivitu kompenzačního růstu, pravděpodobně kvůli zastínění a nedostatku živin. Počet zelených listů u jetele koreloval s nadzemní biomasou, zatímco počet ramet u lipnice koreloval s podzemní biomasou, která zahrnuje i oddenky. V důsledku toho byl mezi jednotlivými skupinami u lipnice mnohem dramatičtější rozdíl v poměru podzemní a nadzemní biomasy než u jetele. Druhý experiment porovnává obrůstání lipnice luční (Poa pratensis) a jetele plazivého (Trifolium repens) po opakovaném okusu domácími kozami a ovcemi. Výsledky byly do značné míry ovlivněny technickými obtížemi, které se v...