Inkluze žáků s odlišným mateřským jazykem na druhém stupni základních škol z pohledu pedagoga

Abstract

The diploma thesis deals with the admission and education of foreign pupils with a different first language, arriving in the Czech Republic at the secondary level of primary education due to the armed conflict in Ukraine, giving the teachers perspective. The theoretical part of the thesis defines the basic terminology used to address the given pupils, i.e., pupil-foreigner, pupil with a different native language, and multilingual pupil. It outlines the legislative framework for educating pupils with a different native language and their right to the provision of special pedagogical support, factors influencing successful inclusion in the educational process, i.e. the personal setting of the pupil, age, family, relationships, and language barrier. It also describes the specifics of school preparation, the setting of cooperation with the pupil and their family and the possibilities of supporting pupils with a different native language. It also mentions the expectations the teacher must meet. The last theoretical part is devoted to legislative assistance and methodological guidelines from the Ministry of Education, Youth and Sports and the Czech School Inspectorate regarding educating pupils with a different first language arriving from Ukraine. The empirical part of the work aims to map and compare...

Diplomová práce se zabývá přijímáním a vzděláváním žáků s odlišným mateřským jazykem přicházejících do České republiky z důvodu ozbrojeného konfliktu na Ukrajině na druhém stupni základních škol z pohledu pedagogů. Teoretická část práce vymezuje základní terminologii v oslovování daných žáků, tedy žák-cizinec, žák s odlišným mateřským jazykem a vícejazyčný žák. Nastiňuje legislativní rámec vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem a jeho právo na poskytování speciálně pedagogické podpory, faktory ovlivňující úspěšnou inkluzi do výchovně vzdělávacího procesu, tedy osobní nastavení žáka, věk, rodinu, vztahy a jazykovou bariéru. Dále popisuje specifika přípravy školy, nastavení spolupráce s žákem a jeho rodinou a možnosti podpory žáků s odlišným mateřským jazykem. Zmiňuje také požadavky na pedagoga. Poslední teoretická část se věnuje legislativní pomoci a metodickým pokynům z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a České školní inspekce vzhledem ke vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem přicházejících z Ukrajiny. Cílem empirické části práce je zmapovat a porovnat jakým způsobem nahlíží vybraní pedagogové a ředitelé ze tří vybraných základních škol učících na druhém stupni na připravenost školy na nárůst přijímaných žáků s odlišným mateřským jazykem od počátku ozbrojeného konfliktu na...