Procesní lhůty v římském právu

Abstract

- 105 - Summary Procedural Periods in Roman Law Submitted thesis is focused on chosen questions of procedural periods in Roman law. It is too focused on chosen institutes of roman procedural law. Firstly the thesis dissertates about general information and about and progress of roman procedura law. The relation of roman procedural law to singular procedurals periods was emphasized in the introduction. The crucial part of this opening leans in analysis of singular judicial magistrates. Further the contexture for individual procedural parties was mentioned. The main part of thesis describes separates procedura periods in detail. It makes through particular roman-law institutinos which are alone influenced by procedural periods. The single chapter disserts on prescription of rights, preclusion and temporal character of some actions. These law institutions are very important. It is also crucial in contemporary law. This chapter follows on discourse about executory periods. The final part of thesis is created by question of time and its computation, especially in law and in standing roman life. It was also very necessary to bring in some information in which is not visible relation to the topic because of creating of logical complex instead of lonely collection of articles without sequence. Only due writing of...

- 102 - 10 Závěr V předešlém textu je předložen souhrnný přehled vývoje římského práva v zásadních periodách římských dějin ve vztahu k právním lhůtám. Tak, jako se v různých obdobích měnily a vyvíjely jednotlivé právní instituce a s nimi se přetvářel právní systém, byly inovovány právní normy. Od strnulého, ryze formálního vzoru, se přecházelo k propracovanějším a účinnějším formám práva. Tento vývoj s sebou přinášel i nové právní dokumenty. Jejich společným rysem však vždy bylo (a vždy i bude), že zaváděly časové lhůty. Čas je jednou z mála konstant lidského světa. A i když byl v minulosti počítán a měřen jinak než dnes, jeho tok je po věky neměnný a každému člověku je jej dáno jen omezené množství. Proto i když římské právo za období, které přesahuje celé tisíciletí, přistoupilo a opět upustilo od mnoha právních institucí, zavedlo a opět zrušilo velký počet druhů soudních řízení, lhůty (byť různě dlouhé) byly, jsou a budou používány od počátku právní historie v nezměněné podobě. Moderní právní věda nachází své kořeny v římském právu, a právě lhůty jsou jedním ze svorníků mezi minulostí a současností. Dnes již v některých případech není zcela zřejmé, co mělo po uplynutí té které lhůty nastat a jak dlouhá byla, ale z dochovaných pramenů je patrné, že co se jednotlivých lhůt - časových úseků týká, byly...