Specifika Pobaltí pro začleňování do evropských struktur

Abstract

Po získání nezávislosti bylo vynaloženo velké úsilí, aby byly baltské státy začleněny do Evropské unie a Severoatlantické Aliance a jednou provždy se odpoutaly od Ruska. Vztah k Rusku, a obavy (vyplývající ze společné historické zkušenosti - ruské okupace) z tohoto velkého souseda ovlivňovaly a ovlivňují nejen vnitropolitickou situaci v jednotlivých státech, ale i jejich zahraničně politickou orientaci. Cílem této práce je přiblížit specifika jednotlivých států při jejich začleňování do evropských a severoatlantických struktur s použitím konceptu europeizace, jako procesu který neskončil přijetím států do EU a NATO. Naopak, začlenění do těchto organizací umožnilo jednotlivým státům, stát se z pouhých příjemců norem i jejich tvůrci a prosazovat své priority i na nadnárodní úrovni. Odhodlání jednotlivých států zapojit se do evropského prostoru ilustrovalo i množství radikálních reforem, které státy v poměrně krátkém časovém období přijaly, aby stabilizovaly ekonomickou situaci a byly schopné splnit kritéria pro vstup do EU. Již jako členové EU a NATO baltské státy podporovaly Východní partnerství a snažily se předat své zkušenosti i ostatním republikám bývalého Sovětské svazu a přiblížit je k Evropě. Zejména Estonsko, rozvíjelo témata digitalizace a kybernetické bezpečnosti. Otázka energetické...

After gaining independence, Baltic states made great efforts to be integrated into the European Union and the North AtlanticAlliance and finally to distance themselves from Russia. The relationship with Russia, and the fears (stemming from a common historical experience - the Russian occupation) of this great neighbour, have influenced and continue to influence not only the internal political situation in the individual states, but also their foreign policy orientation. The aim of this paper is to present the specific features of individual states during their integration into the European and North Atlantic structures using the concept of Europeanization as a process that did not end with the accession of states to the EU and NATO. Rather, incorporation into these organisations has enabled individual states to move from being mere 'norm takers' to being 'norm makers' and to promote their priorities at the supranational level. The willingness of the individual states to join the European space was illustrated by the number of radical reforms that the states adopted in a relatively short period of time to stabilise their economic situation and to be able to meet the EU accession criteria. Already as members of the EU and NATO, the Baltic states supported the Eastern Partnership and sought to share...