Show simple item record

Literature of architextual tension
dc.contributor.advisorWiendl, Jan
dc.creatorŠidák, Pavel
dc.date.accessioned2018-10-29T20:53:12Z
dc.date.available2018-10-29T20:53:12Z
dc.date.issued2008
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/20.500.11956/19467
dc.description.abstractPráce se věnuje literatuře ovlivněné náboženským zážitkem. Rezignujeme na pokus o řešení celku problematiky vztahu estetiky a teologie; cílem je popsat tzv. "katolickou" literaturu jako jeden z možných modelů "náboženské" literatury. Ideální případ tohoto modelu a materiálové východisko je kniha Zeměžluč (1931) Jana Čepa. Práce má tři části: první část shrnuje dosavadní diskusi o problému obecně (kap. 1), v teologii a literární vědě (kap. 2 a 4) a prověřuje nosnost pojmu "ideologie" (kap. 3). Druhá část rozvíjí naše teoretická východiska, teorii intertextuality a teorii interdiskurzivity (kap. 6). Předmět zkoumání totiž není ani literárně-dějinná epocha ani tradičně chápaný žánr. Chápeme jej jako splynutí dvou textových (znakových) oblastí. Teorie interdiskurzivity umožňuje sledovat textualizaci náboženství, mechanismus, během něhož se z reálného katolictví jakožto religiózního faktu stává znakový systém, tj. text, který podléhá obecným zákonitostem a možnostem popisu textu (Lotman, Pjatigorskij) (kap. 7). Všechny vazby k náboženství jsou transponovány do roviny inter/textové, resp. interdiskurzivní; sémiotický přístup nás tak definitivně vymezuje od ideologie. Spolu s ostatními texty (v úzkém i v nejširším významu slova) vytváří znakové náboženství sémantickou a axiologickou síť, v níž (a jenom a teprve v...cs_CZ
dc.description.abstractThe dissertation deals with the literature influenced by religious experience. We do not attempt an overall solution of the issue of the relationship between aesthetics and theology; our goal is to describe the so-called "Catholic" literature as one of the possible models of "religious" literature. An ideal example of this model and the material basis of the thesis is Jan Čep's book Zeměžluč (Centaury, 1931). The study is divided into three parts: the first one summarizes the existing discussion of the problem in general (chapter 1), in theology and literary criticism (chapters 2 and 4), and it examines the usability of the term "ideology" (chapter 3). The second part develops our theoretical basis, the theory of intertextuality and interdiscursivity (chapter 6). The subject of this study is not a literary-historical era nor a genre in the traditional sense. We see it as a coalescence of two textual (semiotic) areas. The theory of interdiscursivity allows us to follow the textualization of religion: the mechanism through which real Catholicism as a religious fact turns into a system of signs, i.e. into a text, which is subject to the general laws and possibilities of a text description (Lotman, Piatigorski) (chapter 7). We regard the resulting area of a literary structure as a homogenous phenomenon of...en_US
dc.languageČeštinacs_CZ
dc.language.isocs_CZ
dc.publisherUniverzita Karlova, Filozofická fakultacs_CZ
dc.titleLiteratura architextového pnutícs_CZ
dc.typerigorózní prácecs_CZ
dcterms.created2008
dcterms.dateAccepted2008-10-07
dc.description.departmentDepartment of Czech and Comparative Literatureen_US
dc.description.departmentÚstav české literatury a komparatistikycs_CZ
dc.description.facultyFilozofická fakultacs_CZ
dc.description.facultyFaculty of Artsen_US
dc.identifier.repId63710
dc.title.translatedLiterature of architextual tensionen_US
dc.contributor.refereeBílek, Petr
dc.contributor.refereeVojvodík, Josef
dc.identifier.aleph001609744
thesis.degree.namePhDr.
thesis.degree.levelrigorózní řízenícs_CZ
thesis.degree.disciplineCzech Language and Literatureen_US
thesis.degree.disciplineČeský jazyk a literaturacs_CZ
thesis.degree.programPhilologyen_US
thesis.degree.programFilologiecs_CZ
uk.faculty-name.csFilozofická fakultacs_CZ
uk.faculty-name.enFaculty of Artsen_US
uk.faculty-abbr.csFFcs_CZ
uk.degree-discipline.csČeský jazyk a literaturacs_CZ
uk.degree-discipline.enCzech Language and Literatureen_US
uk.degree-program.csFilologiecs_CZ
uk.degree-program.enPhilologyen_US
thesis.grade.csProspěl/acs_CZ
thesis.grade.enPassen_US
uk.abstract.csPráce se věnuje literatuře ovlivněné náboženským zážitkem. Rezignujeme na pokus o řešení celku problematiky vztahu estetiky a teologie; cílem je popsat tzv. "katolickou" literaturu jako jeden z možných modelů "náboženské" literatury. Ideální případ tohoto modelu a materiálové východisko je kniha Zeměžluč (1931) Jana Čepa. Práce má tři části: první část shrnuje dosavadní diskusi o problému obecně (kap. 1), v teologii a literární vědě (kap. 2 a 4) a prověřuje nosnost pojmu "ideologie" (kap. 3). Druhá část rozvíjí naše teoretická východiska, teorii intertextuality a teorii interdiskurzivity (kap. 6). Předmět zkoumání totiž není ani literárně-dějinná epocha ani tradičně chápaný žánr. Chápeme jej jako splynutí dvou textových (znakových) oblastí. Teorie interdiskurzivity umožňuje sledovat textualizaci náboženství, mechanismus, během něhož se z reálného katolictví jakožto religiózního faktu stává znakový systém, tj. text, který podléhá obecným zákonitostem a možnostem popisu textu (Lotman, Pjatigorskij) (kap. 7). Všechny vazby k náboženství jsou transponovány do roviny inter/textové, resp. interdiskurzivní; sémiotický přístup nás tak definitivně vymezuje od ideologie. Spolu s ostatními texty (v úzkém i v nejširším významu slova) vytváří znakové náboženství sémantickou a axiologickou síť, v níž (a jenom a teprve v...cs_CZ
uk.abstract.enThe dissertation deals with the literature influenced by religious experience. We do not attempt an overall solution of the issue of the relationship between aesthetics and theology; our goal is to describe the so-called "Catholic" literature as one of the possible models of "religious" literature. An ideal example of this model and the material basis of the thesis is Jan Čep's book Zeměžluč (Centaury, 1931). The study is divided into three parts: the first one summarizes the existing discussion of the problem in general (chapter 1), in theology and literary criticism (chapters 2 and 4), and it examines the usability of the term "ideology" (chapter 3). The second part develops our theoretical basis, the theory of intertextuality and interdiscursivity (chapter 6). The subject of this study is not a literary-historical era nor a genre in the traditional sense. We see it as a coalescence of two textual (semiotic) areas. The theory of interdiscursivity allows us to follow the textualization of religion: the mechanism through which real Catholicism as a religious fact turns into a system of signs, i.e. into a text, which is subject to the general laws and possibilities of a text description (Lotman, Piatigorski) (chapter 7). We regard the resulting area of a literary structure as a homogenous phenomenon of...en_US
uk.file-availabilityV
uk.publication-placePrahacs_CZ
uk.grantorUniverzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a komparatistikycs_CZ
thesis.grade.codeP


Files in this item

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

This item appears in the following Collection(s)

Show simple item record


© 2017 Univerzita Karlova, Ústřední knihovna, Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha; email: dspace (at) is.cuni.cz

Za dodržení všech ustanovení autorského zákona jsou zodpovědné jednotlivé složky Univerzity Karlovy. / Each constituent part of Charles University is responsible for adherence to all provisions of the copyright law.

Upozornění / Notice: Získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. / Any retrieved information shall not be used for any commercial purposes or claimed as results of studying, scientific or any other creative activities of any person other than the author.

DSpace software copyright © 2002-2015  DuraSpace
Theme by 
@mire NV