Dnešní stav skloňování substantiv takzvaných typů kámen a břímě

Abstract

V češtině existují dvě skupiny substantiv, mezi neživotnými maskuliny typ kámen, mezi neutry typ břemeno/břímě, které kolísají mezi tvrdým a měkkým skloňováním. Jádrem obou těchto skupin jsou staroslověnské n-kmeny. Odrazem starobylých koncovek souhláskových kmenů jsou tvary v dnešní češtině pokládané za měkké. Během vývoje nabyly dřívější n-kmeny také koncovek tvrdých, pro plurál všeobecně, pro singulár v různém rozsahu. Získávání nových koncovek našlo odraz v jazykových příručkách, kde se však dlouhodobé procesy někdy přecenily a předjímal se vývoj, k němuž dosud nedošlo. Předložená disertace se snaží popsat stav kolísání podle dostupných dat o současném úzu. Zdrojem dat je reprezentativní korpus současné češtiny SYN2000, doplňkově další korpusy (včetně uživatelského subkorpusu SYNod2000) a internet. Vývojový aspekt kolísání zčásti osvětlují doklady z diachronního korpusu DIAKORP (doplněné elektronickou excerpcí z dalšího diachronního materiálu), stejně jako elektronická excerpce z Bible kralické (1613). Vstupní část disertace podává komentovaný přehled zpracování n-kmenů v jazykových příručkách, popisuje způsob zpracování v disertaci - včetně zacházení s doklady a terminologického aparátu vyvinutého během práce pro popis kolísání - a vysvětluje, jak je práce členěna. ...

There are two groups of noun in Czech - the type kámen 'stone' among inanimate masculine nouns, and the type břemeno/břímě 'burden' among neuters - that vary between the "hard" and "soft" declension. The kernel of both groups was n-stems in Old Slavonic. Their ancient endings are reflected as soft endings in present-day Czech. During the development, former n-stems acquired also hard endings, for the plural commonly, for the singular to a various extent. Acquiring newer endings was reflected in language handbooks; however, long-term processes were sometimes overestimated and a development was anticipated that in fact still did not happen. The thesis submitted tries to describe the state of form variation according to approachable data about the present usage. The data source was the representative corpus of present-day Czech SYN2000, as a supplementary source other corpora (incl. user-defined subcorpus SYNod2000), and the Internet. Findings from the diachronic corpus DIAKORP, supplemented by electronic excerpts from further diachronic texts, partly illuminate the development of the variation observed, as well as electronic excerpts from Kralice Bible (1613). ...