Humor vs strach/ změna apelu v kampani Agresivita zabíjí

Abstract

Cílem bakalářské práce je porovnat účinnost negativního a pozitivního apelu v kampani Agresivita zabíjí, která vznikla v rámci spolupráce České asociace pojišťoven, BESIP a Policie České republiky. V teoretické části jsou vymezeny pojmy sociální reklama a emoce v marketingu. Také jsou zde popsány příklady českých a zahraničních kampaní na bezpečnost silničního provozu a informace o kampani Agresivita zabíjí. V rámci této kampaně vzniklo šest televizních a rozhlasových spotů, které se od sebe liší apelem, jeden je negativní a druhý pozitivní. Praktická část je ve formě kvalitativního strukturovaného rozhovoru s devíti respondenty ve věku 18-24 let. Respondenti byli rozděleni do tří skupin a každé skupině byla promítnuta jiná dvojice spotů. Po zhlédnutí obou spotů respondenti odpovídali na sadu otázek. Cílem bylo zjistit, který apel považují za účinnější. Po šesti týdnech respondenti sdělovali své pocity znovu, tentokrát bez předchozího zhlédnutí spotů tak, aby jejich odpovědi byly založeny pouze na tom, co si pamatují. Cílem praktické části bylo porovnat, který apel ve sdělení si respondenti pamatují po časovém odstupu.

The aim of the bachelor's thesis is to compare the effectiveness of negative and positive appeal in the campaign Aggression Kills, which was created as cooperation between the Czech Association of Insurance Companies, BESIP and the Police of the Czech Republic.The theoretical part defines the concepts of social advertising and emotions in marketing. It also describes examples of Czech and foreign road safety campaigns and information about the Aggression Kills campaign. This campaign has produced six TV and radio spots, which differ in their appeal, one is negative and one is positive.The practical part is in the form of a qualitative structured interview with nine respondents aged 18-24. The respondents were divided into three groups and each group was shown a different pair of spots. After watching both spots, respondents answered a set of questions. The aim was to find out which appeal they found more effective. After 6 weeks, respondents communicated their feelings again, this time without having seen the spots before, so that their answers were based only on what they remembered. The aim of the practical part was to compare which appeal in the message respondents remembered after a time lapse.