Komparativní analýza režimů Adnana Menderese a Recepa Tayyipa Erdoğana a dopadů vojenských převratů na jejich vládu.

Abstract

1 Abstrakt Recep Tayyip Erdoğan se v několika veřejných vystoupeních přihlásil k odkazu Adnana Menderese, jehož označil za mučedníka demokracie, jenž se jako první postavil kemalistické nadvládě v zemi a zavázal se dokončit jeho poslání. Cílem této práce je ověřit, na kolik legitimní je toto Erdoğanovo přirovnání se k prvnímu svobodně zvolenému ministerskému předsedovy moderního Turecka, Menderesovi, za pomocí komparativní analýzy obou na první pohled odlišných režimu. Zároveň oba tyto režimy čelily vojenským převratům, legitimně zvolená vláda DP padla a Menderes byl popraven, zatímco režim Tayyipa Erdoğana pokus o puč ustál a ještě více konsolidoval svoji moc nad zemí. Sekundárním cílem práce je tak porovnat příčiny těchto dvou vojenských převratů, jaké faktory rozhodly o odlišném osudu obou politiků a krátce zhodnotit jejich důsledky. Tato diachronní komparace přináší možné poznatky pro pochopení preferencí tureckého elektorátu a specifických dynamik tamní politiky. V úvodní části je vymezen teoretický rámec práce, v němž jsou představeny klíčové koncepty, jichž bude v následné komparativní analýze využíváno. V případě populismu, demokracie a teorie autoritativních a hybridních režimů jsou tyto koncepty nejprve představeny obecně a následně je přiblížen jejich vztah k Turecku. Další představené koncepty...

1 Abstract In several public appearances, Recep Tayyip Erdoğan has claimed the legacy of Adnan Menderes, describing him as a martyr of democracy who was the first to oppose Kemalist rule in the country and vowed to complete his mission. The aim of this work is to verify how legitimate is this comparison of Erdoğan to the first freely elected prime minister of modern Turkey, Menderes, by means of a comparative analysis of both seemingly different regimes. At the same time, both regimes faced military coups, the legitimately elected DP government fell, and Menderes was executed, while Tayyip Erdoğan's regime fended off a coup attempt and further consolidated its power over the country. The secondary goal is to compare the causes of these military coups, what factors decided the different fate of the two politicians and to briefly evaluate the consequences. This diachronic comparison provides possible insights for understanding the preferences of the Turkish electorate and the specific dynamics of politics there. In the introductory part, the theoretical framework is defined, in which key concepts are presented, which will be used in the subsequent comparative analysis. In the case of populism, democracy and the theory of authoritarian and hybrid regimes, these concepts are first introduced in general and then...