Role of Fiscal Policy in the Recent Inflation Shock in the Czech Republic

Abstract

Nedlouho po skončení hlavní fáze pandemie nemoci COVID-19, jež se napříč zeměmi nesla ve znamení masivní fiskální podpory ekonomik, celosvětově došlo k náhlému nárůstu inflace dlouho nevídaných rozměrů. Cílem této bakalářské práce je odhalit, do jaké míry spolu oba fenomény souvisejí. Inspirací k tomu byl přitom nedávný vývoj v České republice, zemi, jejíž cenová hladina doz- nala mezi lety 2021-2023 jednoho z nejvyšších nárůstů ze zemí Evropské unie a kde následkem expanzivní vládní politiky zároveň došlo k rozvratu státních financí. Výsledků je dosaženo užitím panelových dat zachycujících období mezi lety 1996 a 2022 v dynamických modelech, v nichž se střídají čtyři alternativní indikátory vývoje fiskální politiky a jež v některých případech umožňují ne- jednotnou velikost vztahu napříč zeměmi i vliv společných faktorů. Odhady získané pomocí modelu fixních vlivů a metody Common Correlated Effects ovšem nepřinášejí jednotné a robustní důkazy, že by uvažovaný vztah byl z ekonomického hlediska plošně významný. Práce tak nepřináší jasný důkaz, že by fiskální politika stála za nedávným globálním inflačním šokem. Růst cenové hladiny ovlivňovaly spíše jiné faktory. Obecně je pozorována silná setrvačnost inflace a významný vliv míry otevřenosti dané ekonomiky. Klasifikace JEL E31, E37, E62, E65, H62, H63...

Following a massive fiscal expansion worldwide during the COVID-19 pan- demic, global inflation suddenly started to upsurge at a long-unseen pace. In- spired by the case of the Czech Republic, a country that experienced one of the sharpest hikes in the price level in the European Union between 2021 and 2023 and whose public finances have been considerably disrupted by expansive fiscal policy, the thesis aims to reveal to which extent both phenomena are related. Using panel data spanning from 1996 to 2022, the Fixed Effects and Common Correlated Effects estimators are applied to several dynamic models in which four alternative measures of fiscal stance are considered and that allow for heterogeneity in the magnitude of the coefficients as well as the presence of common effects in some cases. However, no robust evidence that the relation- ship would be economically relevant in the standard times has been revealed. Consequently, the analysis hence does not reveal a clear fiscal source of the recent inflation shock. Different drivers are likely to have affected it. Addition- ally, evidence of generally strong inflation persistence and a role of openness to international trade are observed. JEL Classification E31, E37, E62, E65, H62, H63 Keywords inflation, fiscal policy, Czech Republic, COVID- 19,...