Asanace Žižkova na přelomu 70. a 80. let 20. století

Abstract

The thesis deals with the refection of the redevelopment of Prague quarter Žižkov at the turn of the 1970s and 1980s in contemporary narratives of the inhabitants of that period. The research uses oral history methods and focuses on subjective perceptions of the accompanying phenomena of the redevelopment, such as the original quality of housing, mental images of the neighbourhood and the displacement of residents. Both from the perspective of those who moved within the neighbourhood and those who had to leave Žižkov. Along with the demolition itself and the transformation of interpersonal relations, the thesis also follows the phenomenon of the construction of housing estates, where many residents from the demolished houses moved. In the synthesizing part, the thesis explores the dimensions of time, gender, nostalgia, and memory of place.

Diplomová práce se zabývá reflexí asanace pražského Žižkova na přelomu 70. a 80. let v současných vyprávěních tehdejších obyvatel. Výzkum využívá metod orální historie a soustřeďuje se na subjektivní vnímání průvodních jevů asanace, tedy původní kvality bydlení, mentálních obrazů čtvrti a přesunů obyvatel, a to z hlediska těch, kdo se přestěhovali v rámci čtvrti, i těch, kdo museli Žižkova opustit. Spolu se samotným bouráním a proměnou mezilidských vztahů práce sleduje také fenomén výstavby panelových sídlišť, kam se velká část obyvatel z asanovaných domů přestěhovala. V syntetizující části se diplomová práce se věnuje rozměrům času, genderu, nostalgie a paměti místa.