Opomenutá místa a prostorové aspekty voleb: nativismus, populismus a geografie nespokojenosti

Abstract

The topic of migration has come to the forefront of the European media and political discourse following the refugee wave in 2015 and 2016, accompanied by mainstreamed anti-immigrant and nativist narratives. In the subsequent years, populist radical right parties in many countries reached their electoral peaks and after Donald Trump's victory in the 2016 presidential elections and the Brexit referendum, academic interest in studying populism surged intensely. One of the key conceptual approaches that contributed to the academic debate on exploring the causes of societal radicalization and polarization, as well as the resulting electoral manifestations, was the contextual understanding of specific peripheral areas through the lens of so-called left behind places and the geography of discontent. However, despite this contextual understanding of electoral processes, most studies rarely utilize modern spatial methods and the majority of such analyses primarily focus on the United States and countries in Western and Northern Europe. This dissertation thus introduces a comprehensive spatiotemporal analysis of the Czech (and Slovak) electoral environment at the detailed level of municipalities. This allows for verifying the validity of the given concepts that find application in other countries. In...

Téma migrace se po uprchlické vlně v letech 2015 a 2016 dostává do popředí evropského mediálního a politického diskurzu a spolu s ním také anti-imigrační a nativistické narativy. Populistické radikálně pravicové strany v následujících letech v mnoha zemích dosáhly na svá volební maxima a po výhře Donalda Trumpa v prezidentských volbách 2016 a po referendu Brexit rovněž v akademické sféře enormně narostl zájem o studium populismu. Jedním z hlavních konceptuálních přístupů, který významně přispěl do akademické debaty zkoumající příčiny radikalizace a polarizace společnosti a z nich plynoucí volebních manifestací, bylo kontextuální pojetí specifických periferních oblastí skrze optiku takzvaných opomenutých míst, potažmo skrze geografii nespokojenosti. Navzdory tomuto kontextuálnímu chápání volebních procesů ale dané výzkumy jen zřídka využívají moderní prostorové metody a navíc se z valné většiny zaměřují primárně na Spojené státy americké a země západní a severní Evropy. Tato disertační práce tak přináší do disciplíny volební geografie důkladnou časoprostorovou analýzu českého (a slovenského) volebního prostoru na detailní úrovni obcí, což umožňuje ověřit validitu výše zmíněných konceptů, jež nachází uplatnění v jiných zemích. Kromě identifikace volebních vzorců radikální pravice a jejich stability...