Quantified Self

Abstract

The objective of this dissertation was to examine the impact of self-measurement technology on tracking physical activity (number of steps taken) in users' practice through exploratory qualitative research. The study was carried out on 11 university students, consisting of 6 male and 5 female participants, aged between 20 and 28 years. A quasi-experimental design and a Fitbit Zip self-measurement device were utilised; no randomisation of participants into the intervention group was implemented, and no control group was included in the research design. The NEO PI- 3 questionnaire was administered to measure the participants' personality traits. The findings furnish an initial qualitative understanding of the topic and indicate promising avenues for further examination. The impact of our intervention on participants' physical activity was not consistent, as some experienced an augmentation while others observed a reduction. Conclusions were drawn for only 5 participants. However, a variance comparison revealed distinct changes in physical activity patterns for each participant. The variability will probably be more pronounced in a larger sample. The majority of participants attributed at least a temporary influence on their behaviour to the device. Specifically, 8 out of the 11 participants were...

Cílem této dizertační práce bylo, s pomocí realizovaného explorativního kvalitativního výzkumu, porozumět individuálním změnám podob užívání technologie sebeměření pro sledování fyzické aktivity (počtu ušlých kroků) v praxi uživatelů. Byl proveden na 11 univerzitních studujících (zúčastnilo se jej 6 mužů a 5 žen) ve věku od 20 do 28 let s využitím kvaziexperimentu (účastníci nebyli do skupiny podrobené intervenci přiřazeni náhodně, design výzkumu neobsahoval kontrolní skupinu) a sebeměřicího zařízení Fitbit Zip. Osobnostní rysy účastníků byly měřeny s pomocí dotazníku NEO PI-3. Výsledky poskytují prvotní kvalitativní pohled na téma a naznačují oblasti vhodné ke zkoumání. Naše intervence neměla na fyzickou aktivitu účastníků jednotný dopad, u některých došlo ke zvýšení aktivity, u jiných naopak ke snížení. Závěry jsme mohli vyslovit pouze u 5 účastníků, avšak u každého z nich byla na základě porovnání odchylek identifikována odlišná povaha změny fyzické aktivity (je pravděpodobné, že ve větším vzorku bude variabilita ještě výraznější). Většina účastníků přisuzuje zařízení alespoň dočasný vliv na svoje chování; 8 z 11 účastníků bylo ovlivněno v důsledku zpřístupnění informací o svojí aktivitě zařízením, podoba jejich informačního chování byla určena technologií, kterou měli k dispozici, tito...