Prezentace a interpretace státního zámku Žleby po roce 1945 - vybraný příklad nakládání s národním kulturním majetkem ve správě Národní kulturní komise

Abstract

This bachelor thesis aims at inquiring into the development of Žleby Chateau after its nationalisation from the house of Trauttmansdorff-Weinsberg, which was based on Edvard Beneš' presidental decrees. Attention is paid to the treatment of this cultural heritage, the operation of National Cultural Commission (NKK) and the administration of Žleby's house contents. Chateau Žleby was chosen by the NKK to be a representative of the Empire and Romanticism styles. In this role, Žleby was to be accompanied by Ratibořice, Kynžvart, Lednice and Hrádek u Nechanic chateaus also evaluated by the NKK. Because of that, the analysis is aditionally aspiring to provide a brief comparison of NKK's work at Žleby and Hrádek u Nechanic. The comparative method supplements archival research which presents the main cornerstone of this thesis. To cover the subject matter also suggests a close collaboration with today's administrations of both sites in question. The documents found within this method provide evidence about the management of the castle by the National Cultural Commission. Specifically, they concern the relocation of various pieces of furniture, but they also address the transportations that were stored at Žleby. The work simultaneously observes the transformation of the castle on two levels - both regional...

Bakalářská práce si klade za cíl zmapovat změny, které proběhly na zámku Žleby po roce 1945, kdy byl zámek na základě dekretů prezidenta republiky odebrán rodu Trauttmansdorff-Weinsberg. Práce mapuje nakládání s tímto kulturním majetkem, činnost Národní kulturní komise na zámku a nakládání s mobiliárním fondem. Zámek Žleby byl vybrán NKK jako památka, která má reprezentovat zástupce uměleckého slohu empíru a romantismu. Pro stejný účel byly vybrány i další památky reprezentující toto období, konkrétně se například jedná o zámky Ratibořice, Kynžvart, Lednice nebo Hrádek u Nechanic. Tato skutečnost dává prostor pro využití komparativní metody, která porovnává působení národní komise a vývoj památky na žlebském zámku se zámkem Hrádek u Nechanic, tato metoda doplňuje archivní rešerši, jež je pro tuto práci stěžejní. V rámci této metody byly nalezeny dokumenty, které dokládají skutečnosti o správě zámku Národní kulturní komisí. Zejména se jedná o přesuny různých částí mobiliáře, ale věnují se také svozům, které na Žlebech byly uchovávány. Práce zároveň sleduje proměnu zámku ve dvou rovinách - a to regionální oproti státní.