Imunitní odpověď při Post-kala-azar leishmanioze (PKDL)

Abstract

Visceral leishmaniasis (VL), also called kala-azar, is a life-threatening parasitic disease, most often caused by Leishmania donovani. After recovery from VL, parasites persisting in the skin can cause post kala-azar dermatitis (PKDL). PKDL is found mainly in the Indian subcontinent and East Africa. Patients with PKDL are a threat to public health and their surroundings because they can serve as a reservoir for the parasite and thus help in its further spread. PKDL has two main forms: in South Asia are mostly caused by papulonodular lesions (pimples and bumps on the skin surface). In East Africa are more common hypomelatonic lesions (hypopigmentation of the skin, characterized by light spots). In patients, there is a decrease in the expression of melanin-A and a gradual loss and degeneration of melanocytes. After an episode of VL, there is a different immune response in the skin and in the rest of the body. The immune response is somewhere between TH1 and TH2, and that gives an advantage to the remaining surviving parasites in the skin. The TH1 response is responsible for the inflammatory response and formation of skin lesions, which are typical for PKDL. On the other hand, the TH2 response promotes regeneration and healing process, and that helps the parasite persist in the skin. For the...

Viscerální leishmanióza (VL), nazývaná též kala-azar, je život ohrožující parazitární onemocnění, jehož původcem je nejčastěji Leishmania donovani. Po vyléčení z VL mohou parazité perzistující v kůži vyvolat post kala-azarovou dermatitidu (PKDL). PKDL se vyskytuje zejména v oblastech indického subkontinentu a východní Afriky. Pacienti s PKDL jsou hrozbu pro veřejné zdraví a své okolí, protože mohou sloužit pro parazita jako rezervoár, a napomáhají tak v jeho dalším šíření. PKDL má dvě hlavní formy: v jižní Asii způsobuje nejčastěji papulonodulární léze (pupínky a hrbolky na kožním povrchu). Ve východní Africe jsou častější hypomelatonické léze (hypopigmentace kůže, pro níž jsou typické světlé skvrny), u pacientů dochází ke snížení exprese melaninu-A a k postupnému úbytku a degeneraci melanocytů. Po epizodě VL dochází k rozdílné imunitní odpovědi v kůži a ve zbytku těla. Imunitní odpověď se nachází na pomezí TH1 a TH2, to dává výhodu přeživším parazitům v kůži. TH1 odpověď je zodpovědná za zánětlivou reakci a v tvorbu u kožních lézí, typických pro PKDL. Zato TH2 odpověď podporuje regeneraci a hojení a napomáhá parazitově perzistenci v kůži. Léčba PKDL probíhá pomocí antiparazitik s cílem navodit přechod z neúčinné TH2 na účinnou TH1 imunitní odpověď, díky které dojde ke kompletnímu vymýcení...