Maternální efekt u vybraných druhů hlodavců: pozitivní a negativní efekt na fitness potomstva

Abstract

This work describes the most studied mechanisms which could be classified as maternal effects. Here I focus on the effects of body weight, health status, intestinal microflora and age of the mother in model rodent organisms. I also present factors such as the position of the young in the uterus, population density, stress and especially maternal care, which accompanies this entire work. Each of these mechanisms can positively or negatively influence offspring fitness, depending on specific environmental conditions. Maternal behaviour is presented here in the form of research, which documents both epigenetic and genetic influences acting on its final form. Maternal care as an element of maternal behaviour shows a different measure between individuals, indicated by the frequency of licking and cleaning offsprings. By evaluation of maternal care, we can find in laboratory populations two stable phenotypes of individuals with different behavioural manifestations in terms of sexual behaviour, stress reaction, aggression or cognitive abilities. The discussion critically evaluates whether maternal care really affects reproductive success and whether it can therefore be considered an adaptive mechanism. According to the available information, low maternal care appears to be a more beneficial strategy in...

Tato práce popisuje nejvíce studované mechanismy, které můžeme řadit do maternálního efektu. Konkrétně se zde u modelových hlodavčích organismů věnuji vlivům tělesné hmotnosti, zdravotního stavu, střevní mikroflóry a věku matky. Dále také uvádím faktory jako je pozice mláďat v děloze, populační hustota, stres a zejména mateřská péče, která provází celou tuto práci. Každý z těchto mechanismů může pozitivně či negativně ovlivňovat fitness potomstva, a to v závislosti na konkrétních podmínkách prostředí. Mateřské chování je zde prezentováno formou rešerše, která uvádí jak epigenetické, tak genetické vlivy působící na jeho konečnou podobu. Mateřská péče, jakožto prvek mateřského chování, vykazuje mezi jedinci odlišnou míru udávanou frekvencí olizování a čištění mláďat. Hodnocením mateřské péče nacházíme v laboratorních populacích dva stabilní fenotypy jedinců s odlišnými behaviorálními projevy v rámci sexuálního chování, stresové reakce, agrese či kognitivních schopností. V diskusi je kriticky zhodnoceno, zda mateřská péče opravdu působí na reprodukční úspěšnost a zda tedy může být považována za adaptivní mechanismus. Dle dostupných informací se nízká mateřská péče jeví jako výhodnější strategie v laboratorních podmínkách, je tedy otázkou budoucího výzkumu, jaká další vlastnost udržuje i samice s...