Lidský vliv na holocénní vývoj vegetace v Severní Makedonii.

Abstract

This thesis aims to reconstruct the Holocene vegetation development in North Macedonia in relation to human activities; specifically, it focuses on the late Holocene period, when changes in land-use and settlement strategy were simultaneously taking place, which lead to an increased human pressure on the surrounding environment. To describe the vegetation development, a sedimentary profile from a small lake in the Pelister Mountains was chosen for analysis. A total of 25 samples were processed and analysed under a light microscope for the presence of pollen and non-pollen objects. Based on the results of pollen stratigraphy and radiocarbon dating, it was confirmed that the vegetation record covers the entire Holocene period. The early Holocene is characterized by a gradual increase in forest vegetation and a decrease in steppe vegetation. In the middle Holocene, secondary anthropogenic indicators show up in higher numbers. The late Holocene is already showing signs of continuous human presence. Compared to the lowlands, the mountain record shows a rather discontinuous presence of primary indicators, which nevertheless appear after the 5th millennium before present. High percentages of secondary indicators indicate continuous human influence in the mountains. Overall, it has been confirmed that...

Tato práce si klade za cíl rekonstruovat holocénní vegetační vývoj v Severní Makedonii s ohledem na lidský vliv; konkrétně se zaměřuje na období pozdního holocénu, kdy současně probíhají změny ve využívání krajiny a ve strategii osídlení, jež vedou ke zvýšenému tlaku člověka na okolní prostředí. K popisu vývoje vegetace byl pro analýzu vybrán sedimentární profil z malého jezera v pohoří Pelister. Celkem 26 vzorků bylo zpracováno a analyzováno pod světelným mikroskopem na přítomnost pylových a nepylových objektů. Na základě výsledků pylové stratigrafie a radiokarbonového datování bylo potvrzeno, že vegetační záznam pokrývá celé období holocénu. Raný holocén je charakterizován postupným nárůstem lesní vegetace a poklesem stepní vegetace. Ve středním holocénu se objevují ve větší míře sekundární antropogenní indikátory. Pozdní holocén již vykazuje známky nepřetržité lidské přítomnosti. Ve srovnání s nížinami vykazuje horský záznam spíše nespojitou přítomnost primárních indikátorů (obilovin); vysoké procento sekundárních ukazatelů nicméně naznačuje nepřetržitý vliv člověka v horských oblastech. Celkově bylo potvrzeno, že horské masivy na území Severní Makedonie poskytují cenný záznam environmentálních změn, který je důležitý pro další paleoenvironmentální rekonstrukce v této oblasti. Klíčová slova:...