Reflexe spoluviny na holocaustu ve veřejném mediálním prostoru na příkladu Lidické kauzy a polského zákona o holocaustu

Abstract

(in English) The aim of this master's thesis is to explore how the Holocaust is portrayed in various contexts and reflected in the public media. Specifically, the study examines the Czech and Polish perspectives on Holocaust involvement, societal perceptions, media coverage, and statements by politicians and historians. The research is based on one case study from each country. In 2018, Poland enacted a law to address the naming of concentration camps, asserting that Poles were not involved in the Holocaust. The Polish Holocaust law received global criticism. In 2019, the Lidice case emerged, involving a historian's claim that a Lidice woman reported her Jewish subtenant. This study compares reactions to both cases.

(česky) Předmětem této diplomové práce je hledání odpovědí na otázku, v jakých souvislostech se o holocaustu píše a jak se toto téma odráží ve veřejném mediálním prostoru. Konkrétně se tato práce zaměřuje na reflexi české a polské spoluviny na zločinech holocaustu, na to, jak je toto téma celospolečensky vnímáno, jak o něm píší média a jak se o něm vyjadřují politici, historici. Toto téma je prozkoumáno na příkladu jedné české a jedné polské kauzy. V roce 2018 Polská vláda vydala zákon, který měl definitivně vyřešit problém s pojmenováním koncentračních táborů, které nacisté zřídili na území tehdejšího okupovaného Polska, zároveň měl zákon dávat na vědomí, že se Poláci žádným způsobem nepodíleli na holocaustu. Zákon vyvolal kritiku v celosvětovém měřítku. V roce 2019 vypukla Lidická kauza: historik Vojtěch Kyncl zveřejnil informaci, že jedna z lidických žen udala krátce před vypálením obce svou židovskou podnájemnici. Česká televize o tomto případu natočila reportáž, což vyvolalo velkou kontroverzi a diskuzi v médiích a veřejném prostoru obecně. Práce srovnává reakce na obě kauzy.