From Brussels with love? Data Analysis of Social Media usage by Czech Members of the European Parliament

Abstract

The central theme of this thesis was a deeper understanding of social media communication by Members of the European Parliament (MEPs) elected for Czechia between 2020 and 2022. The author decided to conduct the research due to the influence the politicians maintain (factual within the legislative process and the one based on their authority when co-creating opinions in the public sphere), while a lack of academic studies on such a topic existed, establishing a research gap to be filled. In the past, researchers within the field of political sciences focused primarily on the qualitative dimension of online communication (text analysis) or only one of the social media platforms (mostly Twitter). This approach could uncover sentiments but made it much more challenging to spot trends. Therefore, the data from Facebook, Twitter, and Instagram were obtained via an online provider Zoomsphere, mainly from the parties' leaders in the European elections of 2019. These pieces of information were researched with a data analysis approach, which consisted of nine main steps. After evaluating the research aim, data were identified, collected, extracted, cleaned, aggregated, analyzed, and finally visualized in order to make conclusions based on the outcomes. Once this process was finished, the data were compared...

Ústředním tématem této práce bylo hlubší porozumění komunikaci na sociálních sítích ze strany europoslanců zvolených za Českou republiku mezi lety 2020 až 2022. Autor se rozhodl provést tento výzkum, jelikož europoslanci mají ve svých rukou značný vliv (faktický v rámci legislativního procesu, stejně jako svou autoritu při spoluvytváření názorů ve společnosti), přičemž akademické studie na podobné téma chyběly, což vytvořilo prostor pro tuto diplomovou práci. Výzkumníci z řad politologů se v minulosti zaměřovali především na kvalitativní rozměr online komunikace (analýza textů) a to většinou pouze na jednu z platforem (ve většině případů Twitter). Takový přístup sice mohl odhalit sentiment uživatelů, ale mnohem obtížněji poukazoval na dlouhodo Twitteru a Instagramu prostřednictvím online nástroje (Zoomsphere), a to převážně od lídrů který se skládala z devíti kroků. Po vyhodnocení cíle výzkumu bylo třeba data identifikovat, shromáždit, extrahovat, vyčistit, agregovat, analyzovat a nakonec vizualizovat. Po dokončení tohoto procesu byla data porovnána s dalšími proměnnými, mezi něž patřil věk europoslanců, délka mandátu, počet vystoupení na plenárních zasedáních, výkon politické strany, za kterou byli europoslanci zvoleni, ale i přítomnost v tradičních médiích (televize, rozhlas, online média a noviny). Kromě...