J. B. Souček - evangelický intelektuál v rozbouřených vodách třetí republiky

Abstract

This thesis deals with Josef Bohumil Souček, one of the leading protestant intellectuals in the postwar Czechoslovakia. Czech protestants were undoubtedly one of the groups, that had an influence on the public opinion, although it wasn't a huge group. If it is written about any great protestant figure from this era, it is usually about J. L. Hromádka and other important members of Evangelical Church of Czech Brethren remain in his shadow. This text should thus go about one of Hromádka's younger colleagues, who had in postwar Czechoslovakia also an important place. J. B. Souček was a person of great importance already during protectorate, when he led half- legal theologian courses. After World War II he worked as a professor on an evangelical theological faculty, in 60s he became it's vice dean and then also a dean. Besides his theological, exegetical and teaching activities he entered public space also via journalism. Between 1946 and 1949 he was an editor-in-chief of Christian revue, but he wrote articles also for other periodicals. The aim of the work is to make this figure a part of a wider intelectuall field between 1945 and 1948, find the things which had Souček's world of meanings in common with discourse of his period and which differed. On the basis of source research thesis seeks an answer...

Práce se zabývá Josefem Bohumilem Součkem, jedním z předních evangelických intelektuálů v poválečném Československu. Čeští protestanté byli nepochybně jednou ze skupin ovlivňujících veřejné mínění i přes svou relativní nepočetnost. Je-li ovšem skloňováno nějaké jméno evangelického velikána z tohoto období, bývá to nejčastěji jméno J. L. Hromádky, v jehož stínu zůstávají ostatní figury z lůna Českobratrské církve evangelické poněkud skryty. Tento text by se tedy měl zabývat jedním z Hromádkových mladších kolegů, kteří v poválečném Československu nepochybně rovněž měli své významné místo. J. B. Souček se stal důležitou postavou už během protektorátu, kdy vedl pololegální bohoslovecké kurzy. Po 2. sv. válce působil jako profesor na evangelické bohoslovecké fakultě, v 60. letech se stal jejím proděkanem a posléze děkanem. Kromě činnosti teologické, exegetické a učitelské se věnoval ovšem i vstupům do veřejného prostoru, zejména prostřednictvím publicistiky. Mezi lety 1946 a 1949 byl šéfredaktorem Křesťanské revue, svými články ale přispíval i do dalších periodik. Cílem práce je začlenit tuto postavu do kontextu širšího intelektuálního pole mezi lety 1945- 48, vystihnout to, v čem se Součkův myšlenkový svět shodoval s dobovým diskurzem a v čem se mu naopak vymykal. Na základě pramenného výzkumu práce hledá...