Imunomodulační vlastnosti helminty produkovaných molekul a jejich efekt při autoimunitních a chronických zánětlivých onemocněních

Abstract

Parasitic helminths produce excretion/secretion products (ESP) that affect the host's immune system to prevent damage or exclusion of the parasite. In recent decades, individual ESP molecules have been the focus of research for the treatment of autoimmune and chronic inflammatory diseases due to their immunomodulatory potential. Diseases that have been investigated in this context include ulcerative colitis, multiple sclerosis, type 1 diabetes, rheumatoid arthritis and allergic asthma. Among the pleiad of helminths and their immunomodulatory molecules, it is worth mentioning Acanthocheilonema viteae (Av17), Ancylostoma caninum (NIF), Ascaris lumbricoides (Al-CPI), Brugia malayi (BMCys), Clonorchis sinensis (CsStefin-1), Fasciola hepatica (FhHDM-1), Heligmosomoides polygyrus (HpTGM), Schistosoma japonicum (SjCystatin) and Schistosoma mansoni (Omega-1). The main effects of these molecules on the host immune system include affecting the function of dendritic cells and macrophages, influencing cytokine production and reducing the Th1 immune response, which usually leads to alleviation of disease symptoms. Based on the current state of knowledge, it is not yet certain how the molecules will work in treating patients and whether they will have the same effect when administered in the long term. Despite...

Parazitičtí helminti produkují exkrečně/sekreční produkty (ESP), které ovlivňují imunitní systém hostitele, aby zabránily poškození nebo vyloučení parazita. V pro jejich imunomodulační potenciál jednotlivé molekuly ESP předmětem výzkumu léčby autoimunitních a chronických zánětlivých onemocnění. Mezi onemocnění, které jsou v kontextu zkoumána, patří ulcerózní kolitida, roztroušená skleróza, diabetes 1.typu, revmatoidní plejády helmintů a jejich imunomodulačních molekul stojí za hlavním účinkům těchto molekul na imunitní systém hostitele se řadí ovlivnění funkce dendritických buněk a makrofágů, ovlivnění produkce cytokinů a snížení Th1 imunitní odpovědi, což většin zmírnění příznaků nemoci. Podle současného stavu poznání zatím není jisté, jak budou molekuly fungovat při léčbě pacientů a jestli budou mít stejný účinek i při dlouhodobém podávání. Navzdory tomu díky výzkumu jejich využití při léčbě autoimunitních a chronických onemocnění vzniká řada slibných kandidátů na léčiva. Klíčová slova: helminti, imunomodulační molekuly, autoimunitní onemocnění, alergická onemocnění, terapie, profylaxe