Konec první vlny feminismu v Československu

Abstract

This bachelor Thesis deals with the question of the end of the first wave of feminism and the decline of the feminist movement in interwar Czechoslovakia, considering the development until 1948. The Thesis presents and analyses the reasons why, despite a progressive constitution and an emancipation-leaning society, it was not possible to achieve a greater gender equality. The Thesis is divided into three main parts. The first part presents the theoretical framework of the first wave of feminism and the feminist movement, as well as the historical context of Czech and Czechoslovakian feminism. The second part problematizes political system in Czechoslovakia in relation to women's emancipation, especially parliamentarism, the party system, the limits of democracy, and also the concept of the family. The third part of the Thesis describes and analyses the feminist movement as such, its relationship to the state and society, its strategies and ideological foundations, the formation of women's group consciousness, the mobilization potential of the women's movement and the relationship between democracy and feminism. The work is interdisciplinary - based on gender analysis, it examines the development of a historical phenomenon (the first wave of feminism) in politics and society, while compiling...

Tato bakalářská práce se věnuje otázce konce první vlny feminismu a úpadku feministického hnutí v meziválečném Československu s přihlédnutím k vývoji do roku 1948. Práce představuje a analyzuje důvody, kvůli kterým se i přes progresivní Ústavu a emancipaci nakloněnou společnost nepodařilo dosáhnout větší míry rovnosti pohlaví. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část představuje teoretický rámec první vlny feminismu a feministického hnutí a také historický kontext českého a československého feminismu. Druhá část problematizuje československý politický systém ve vztahu k ženské emancipaci, především pak parlamentarismus, stranický systém, meze demokracie, a vedle toho také pojetí rodiny. Třetí část práce popisuje a analyzuje feministické hnutí jako takové, jeho vztah ke státu a společnosti, jeho strategie a ideologické základy, formování ženského skupinového vědomí, mobilizační potenciál ženského hnutí a vztah demokracie a feminismu. Práce je svou povahou interdisciplinární - na základě genderové analýzy zkoumá vývoj historického fenoménu (první vlny feminismu) v politice a ve společnosti, přičemž kompiluje tuzemskou historickou a zahraniční teoretickou odbornou literaturu. Cílem práce je zodpovědět tyto výzkumné otázky: Proč a za jakých okolností končí první vlna feminismu v...