Manipulace postav i čtenáře ve vybraných dílech české literatury

Abstract

Tato bakalářská práce se zaměří na čtyři díla české literatury, ve kterých se objevuje specifická narativní strategie vypravěče (resp. autora), jenž se projevuje jako nespolehlivý. Jde o povídku Karla Čapka Šlépěj (poprvé knižně vyšla 1917 v Božích mukách), povídku Richarda Weinera Prázdná židle (poprvé v roce 1919 v knize Škleb), román Ladislava Fukse Myši Natálie Mooshabrové (poprvé 1971) a román Milana Kundery Nesmrtelnost (poprvé francouzsky 1990, česky 1993). Rozdílnost historického kontextu vzniku těchto děl umožní hlubší vzájemnou komparaci různých modů "spolehlivého" a "nespolehlivého" vypravěče.

The bachelor's thesis will focus on four works of Czech literature, in which the specific narrative strategy of the narrator (or the author) manifests itself as unreliable. These are Karel Čapek's short story Šlépěj (first published in book form in 1917 in Boží muka), Richard Weiner's short story Prázdná židle (first published in 1919 in the book Škleb), Ladislav Fuchs's novel Myši Natálie Mooshabrové (first published in 1971) and Milan Kundera's novel Nesmrtelnost (first published in French in 1990, in Czech in 1993). The difference in the historical context of the creation of these works allows for a deeper comparison of the different modes of the "reliable" and "unreliable" narrator.