Antropogenní hybridizace mezi vybranými pěstovanými a volně rostoucími zástupci z rodu Malus (Rosaceae)

Abstract

Hybridizace je důležitým hybatelem v evoluci rostlin, zároveň však může představovat hrozbu pro genetickou integritu druhů. Specifickým případem je genový tok indukovaný lidskou činností neboli antropogenní hybridizace, která představuje stále větší riziko pro genetickou diverzitu původních rostlinných druhů. V této práci je kromě teoretických poznatků o hybridizaci, introgresi a ochraně genetické diverzity, demonstrován význam a dopady antropogenní hybridizace a introgrese na příkladu modelového systému z rodu Malus. Rozborem dostupných studií na dané téma porovnávám a vyhodnocuji stav evropských populací divoce rostoucího druhu Malus sylvestris, který podléhá hybridizaci a introgresi především s pěstovaným druhem Malus domestica. Data vypovídají o běžně probíhající hybridizaci mezi těmito druhy v různé míře až do 37 % zastoupení hybridních jedinců v populaci. Významným je přitom lidský vliv, a to zejména prostřednictvím intenzifikace ve využívání krajiny, následkem kterého dochází k častějšímu střetu druhů a následnému genového toku. Dostupné studie sledující hybridizaci mezi těmito druhy jsou však vesměs lokální a chybí ucelený pohled na danou problematiku. V České republice a na sousedním Slovensku dokonce podobné empirické studie s využitím genetických dat doposud úplně chybí. Z uvedeného...

Hybridization is an important driver of plant evolution, but it can also pose a threat to the genetic integrity of species. A specific case is gene flow induced by human activity, or "anthropogenic hybridization." In addition to theoretical knowledge about hybridization, introgression, and the protection of genetic diversity, this thesis presents its importance and impacts using the example of a model system from the Malus genus. By analyzing the available studies on the subject, I compare and evaluate the state of European populations of the wild species Malus sylvestris, which is subject to hybridization and introgression mainly with the cultivated species Malus domestica. The data indicate a common hybridization between these species to varying degrees, with up to 37 % of hybrid individuals in the population. The human effect is significant, particularly through the intensification of landscape utilization, which results in more frequent secondary contacts between species and subsequent gene flow. However, the available studies about hybridization between these species are mostly local, and a comprehensive view of the issue is lacking. Indeed, in the Czech Republic and Slovakia, there are presently no comparable empirical investigations utilizing genetic data. Overall, it implies that it is...