Nesnadné dědictví Česka a jeho interpretace na příkladu nesvobodných pracovních sil 2. pol. 20. století

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá konceptem nesnadného dědictví v Česku na příkladu nesvobodných pracovních sil 2. pol. 20. století, kam lze zařadit vězně komunistických pracovních táborů, které existovaly od konce 40. let 20. století, ale také Čechoslováky transportované do gulagů v Sovětském svazu, příslušníky pomocných technických praporů či nuceně pracující vězně v pevných věznicích. Cílem práce je pochopit a vysvětlit, jak je v Česku nakládáno s nesnadným dědictvím nesvobodných pracovních sil s důrazem na způsob jeho spravování a interpretování. První část výzkumu se zaměřuje na identifikování specifických forem nesnadného dědictví, možnosti jeho uchovávání, formu interpretace a vytvoření klasifikace. Ve druhé části výzkumu jsou na základě předchozí analýzy identifikováni aktéři, kteří spravují hmotné i nehmotné nesnadné dědictví. Přístup aktérů k nesnadnému dědictví je zjišťován pomocí kvalitativní metody řízených polostrukturovaných rozhovorů, přičemž do šetření bylo zahrnuto celkem 10 respondentů. Poslední výzkumná část zkoumá motivace návštěvníků a jejich postoj k dědictví nesvobodných pracovních sil, opět s využitím polostrukturovaných rozhovorů, kterých se účastnilo 30 respondentů. Výsledky celého výzkumu přináší poznání komplexního přístupu k nesnadnému dědictví v Česku. Klíčová slova...

This diploma thesis deals with the dissonant heritage concept in Czechia using the example of unfree labor forces in the second half of the 20th century. It encompasses prisoners of communist labor camps at the end of the 1940s, the Czechoslovakians transported to gulags in the Soviet Union, the members of the auxiliary technical battalions, or forced labor prisoners in prisons. The thesis aims to understand and explain how the dissonant heritage of unfree labor is taken care of in Czechia, emphasizing its interpretation and management. The first part of the research focuses on identifying specific forms of dissonant heritage, its conservation, a form of interpretation, and the creation of a classification. The second part of the research identifies, using earlier analysis, the actors who manage the dissonant heritage, tangible or otherwise. Investigation of the actor's approach towards the dissonant heritage utilized the qualitative method of guided semi-structured interviews, including 10 respondents total. The last part of the research examines visitors' motivations and attitudes toward the legacy of the dissonant heritage of unfree labor, again using semi-structured interviews, complete with 30 respondents. The whole research's results bring knowledge to a comprehensive approach to the...