Dějepisné atlasy 1848-1989 a středoevropský prostor.

Abstract

Historical Atlases 1848-1989 and Central European Area Mgr. Jitka Močičková Abstract Historical atlases are a specific type of document whose character gradually formed on the background of several traditional genres (geographical atlases, historical manuals and compendia, etc.). From their beginnings, dating back to the early modern period, they were thus on the borderline between the humanities and the natural sciences. Their significant modernisation and increase in production took place during the 19th century. Their form and content were influenced not only by the contemporary state of historical knowledge, the level of cartographic skills and technologies (printing techniques, development of colour print) but also by the education policies of individual states, as a significant part of the production of historical atlases were from the second half of the 19th century intended for the needs of school teaching (but there were also popular-educational and scientific works). The seemingly unbiased genre, which maps the past, was equally significantly imprinted with the present, especially the current political and social situation (e.g. the rise of modern nationalism or the totalitarian and authoritarian regimes of the 20th century) and therefore had undeniable persuasive potential. The primary role of...

Dějepisné atlasy 1848-1989 a středoevropský prostor Mgr. Jitka Močičková Abstrakt Dějepisné atlasy jsou specifickým typem dokumentů, jejichž charakter se postupně formoval na pozadí několika tradičních žánrů (geografické atlasy, historické příručky a kompendia atd.); od svých počátků, sahajících až do období raného novověku, stály tudíž na pomezí humanitních a přírodovědných oborů. K jejich výrazné modernizaci a nárůstu produkce došlo v průběhu 19. století. Formální i obsahovou stránku ovlivňovala kromě soudobého stavu historického poznání, úrovně kartografických dovedností a technologie zpracování (tiskařské techniky, rozvoj barevného tisku) i vzdělávací politika jednotlivých států, neboť značná část produkce dějepisných atlasů byla od druhé poloviny 19. století určena pro potřeby školní výuky (vycházela však i díla populárně-naučná a vědecká). Do zdánlivě nezaujatého žánru mapujícího minulost se neméně výrazně otiskovala současnost, především aktuální politická a společenská situace (např. vzestup moderního nacionalismu nebo totalitní a autoritativní režimy 20. století) a měl tudíž nepopiratelný persvazivní potenciál. Primární role atlasů, tj. transfer aktuálního stavu vědění (dobový historický diskurs a kartografické dovednosti), se v nich často a zcela vědomě prolínala s rolí sekundární, ideologickou,...