Fuzitové horizonty v hlavní uhelné sloji centrální části Mostecké pánve - potenciální indikátor paleoklimatických změn ve spodním miocénu?

Abstract

This thesis is summing up the exploration of fusite layers in the middle coal bench of the main coal seam in the Most Basin, studied with support Severočeské doly a. s. in the Bílina opencast mine. These layers are interpreted as a result of wild fires of wetland vegetation and represent charcoal horizons. Several methods have been used for research of these layers. These include four lithological profiles throughout the middle coal bench in different places of Bílina opencast mine, usage of non-core drilling data (speed and force of auger) and comparation of these data with the profiles, and finally, the maceral analysis of the part of the middle bench between two flooding horizons marked by carbonaceous clay partings. Observations indicate that the charcoal layers are hardly recognisable because of their small thickness (few centimetres maximum) and lenticular nature (their lateral continuity usually does not exceed several tens of meters). The coreless drilling according to its sensitivity shows the potential of its usage for identification of fusite layers, although comparison with nearby field section is recommended. Maceral analysis shows that huminite is in favour against liptinite and inertinite. It is clear from the data, that the fusite layers were created as a result of burning...

Diplomová práce shrnuje studium fuzitových horizontů ze střední uhelné lávky hlavní uhelné sloje v mostecké pánvi, studované s podporou Severočeských dolů a. s. v lomu Bílina. Fuzitové horizonty jsou interpretovány jako pozůstatky lesních požárů. K studiu horizontů byla použita kombinace terénních a laboratorních metod zahrnující čtyři detailní makropetrografické profily střední lávkou v různých místech lomu Bílina, záznam bezjádrového vrtání (rychlosti postupu a kroutivého momentu vrtné hlavice) a jejich porovnání s terénními profily, a macerálovou analýzu úseku střední lávky mezi dvěma záplavovými horizonty. Výsledkem práce je detailní zmapování poloh a počtů fuzitových horizontů, jejich původ a vztahy. Z pozorování vyplývá, že fuzitové horizonty jsou obtížně mapovatelné kvůli jejich malé mocnosti (první centimetry) a čočkovitému charakteru. Jejich laterální stálost obvykle nepřesahuje první desítky metrů. Bezjádrový vrtný průzkum vzhledem ke své citlivosti na změnu litologie v průběhu vrtání může tyto horizonty odhalit, nicméně je zapotřebí znát detailní litologii studovaného úseku. Macerálová analýza ukazuje na převládající podíl huminitu nad liptinitem a inertinitem. Z dat naznačují, že fuzitové horizonty vznikaly patrně jako produkt hoření ostrůvků vegetace v rašeliništi, a to opakovaně mezi...