Klima v hodinách tělesné výchovy na 2. stupni ZŠ a na SŠ - dotazníkové šetření

Abstract

This bachelor thesis seeks to explore the climate in physical education classes and discover unexplored internal contexts. Climate is understood here in a broad sense, i.e. in addition to the relationships between pupils and the relationships between pupils and teacher, the component of attitudes towards the subject of physical education is also investigated, which is why attitude is one of the central themes of the whole thesis. The literature search initially focuses on the current situation of sport and physical education, then presents previously conducted investigations of the attitudes of pupils of different ages towards physical education and presents the already scientifically confirmed connections with attitudes towards physical education. The quantitative research was focused on primary and secondary school pupils in the Vysočina region, who were tested using 3 instruments - an attitudinal questionnaire taken from the MŠMT Circus Pedagogy project, a climate questionnaire by Ježek and Mareš and the Hrabal sociometric-rating questionnaire. Through various statistical tests, I verified that attitudes towards physical education are consistent with the literature reviewed and are in a slightly positive range, with the proportion of students with negative attitudes being less than 10 %. In...

Tato bakalářská práce se snaží prozkoumat klima v hodinách tělesné výchovy a objevit neprozkoumané vnitřní souvislosti. Klima je zde chápáno v širším slova smyslu, tedy kromě vztahů mezi žáky a vztahů mezi žáky a učitelem je sledována také složka postojů k předmětu tělesné výchovy, proto je právě postoj jedním z ústředních témat celé práce. Literární rešerše se zpočátku soustředí na současnou situaci sportu a tělesné výchovy, dále uvádí dříve provedená zkoumání postojů žáků různého věku k tělesné výchově a představuje již vědecky potvrzené souvislosti s postoji k tělesné výchově. Kvantitativní výzkum byl zaměřen na žáky základních a středních škol na Vysočině, kteří byli testováni pomocí 3 nástrojů - postojového dotazníku převzatého z projektu MŠMT Cirkusová pedagogika, klimatického dotazníku od Ježka a Mareše a pomocí Hrabalova sociometricko-ratingového dotazníku. Prostřednictvím různých statistických testů jsem ověřila, že postoje k tělesné výchově se shodují s probádanou literaturou a pohybují se v mírně pozitivním pásmu, přičemž podíl žáků s negativními postoji tvoří necelých 10 %. Kromě toho se podařila prokázat souvislost mezi postoji k tělocviku a vnímanou obtížností tohoto předmětu, preferovaným typem volnočasových aktivit, účastí v týmových sportech a proměnnými z klimatického dotazníku,...