Postavení právniček jako téma českého ženského hnutí v období první republiky

Abstract

This bachelor's thesis focuses on the activities which were carried out by the activist Czech women's movement in the fight for better status of female lawyers in the First republic. The aim of this thesis is to find an answer to the research question "How did the Czech women's movement get involved in the question of the position of female lawyers during the First Republic?" Women were allowed to study at law school within the new republic. After finishing their studies, women wanted to work in the legal professions, which was very difficult despite the fact that women had the equal rights as men thanks to the constitution. Female lawyers were unjustifiably rejected and discriminated against. The Women's National Council, headed by Františka Plamínková and the Association of University-educated Women, tried to solve this situation. Legal department, whose mission was to ensure equal conditions for female lawyers, was established in 1925 within the association . The main goal was to mediate employment of female lawyers in the judicial service and in the conceptual state service. The activists tried for example through deputations, interventions, but also by publishing texts on the issue of the status of lawyers, to improve their chances of employment and also the conditions of employment. The...

Tato bakalářská práce se věnuje aktivitám, které podnikaly aktivistky českého ženského hnutí v boji za lepší postavení právniček v období první republiky. Cílem této práce je najít odpověď na stanovenou výzkumnou otázku "Jak se české ženské hnutí angažovalo v otázce postavení právniček v období první republiky? ". Ženám bylo povoleno studium na právnických fakultách až v roce 1918. Po dokončení svých studií se ženy chtěly uplatnit v právnických profesích, což bylo velmi obtížné i přes fakt, že ženy měly podle ústavy stejná práva jako muži. Právničky byly bezdůvodně odmítány a diskriminovány. Tuto jejich situaci se snažila řešit Ženská národní rada v čele s Františkou Plamínkovou a Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen. Právě v rámci sdružení vznikl v roce 1925 právnický odbor, jehož posláním bylo zajistit rovné podmínky uplatnění právničkám. Šlo primárně o přijímání žen právniček do soudní služby a do služby konceptní státní. Aktivistky se snažily například prostřednictvím deputací intervencí, ale třeba i vydáváním textů o otázce postavení právniček zlepšit jejich šance na uplatnění a také podmínky uplatnění. Boj za lepší postavení právniček trval mnoho let, ale nakonec byl cíl splněn. Díky vyvíjenému tlaku během let se podařilo zařídit postupné přijetí několika právniček do konceptní služby...