Proměny identity místa dvou kladenských dělnických čtvrtí od poloviny 20. století: Podprůhon a Nové Kladno

Abstract

The thesis focuses on the place identity of two working-class neighbourhoods in Kladno since the mid-20th century. It describes the historical development of all neighbourhoods in Kladno, but it analyses Podprůhon and Nové Kladno as prototypical examples. Although the two are close to each other, they have developed differently: Nové Kladno was transformed into a housing estate; Pod- průhon was left to its natural, gradual development. An essential part is a qualitative and quantita- tive research. It studies the people's relationship to both localities, the first impression of them, and whether the conclusions differ according to the respondents' ages. It exploits interviews with resi- dents and questionnaire survey with non-residents. The results are put in context with plans and artistic works, allowing for a detailed description of the identity of both localities. Nové Kladno has lost its identity due to its transformation and has not yet built a new one, while Podprůhon has re- tained its identity despite becoming an excluded locality in the 1980s. As there are many neigh- bourhoods with similar developments in Czechia since the mid-20th century, the interpretations from this thesis can be generalised as case studies of the industrial heritage transformations not only in Kladno. Keywords:...

Práce se věnuje studiu identity místa dvou kladenských dělnických čtvrtí od poloviny 20. století, konkrétně Podprůhonu a Novému Kladnu. V práci je zmíněn historický vývoj všech kladenských dělnických čtvrtí, ale hlavní část práce analyzuje coby prototypické příklady právě Podprůhon a Nové Kladno. Byť jsou obě čtvrti blízko sebe, zaznamenaly zcela odlišný vývoj: Nové Kladno bylo transformováno v sídliště, Podprůhon nechán přirozenému, postupnému vývoji. Nezbytnou součástí práce je vlastní kvalitativní a kvantitativní výzkum. Na podkladě rozhovorů s rezidenty zkoumaných čtvrtí a anketního šetření s nerezidenty se analyzuje vztah lidí k oběma lokalitám, dále též jakým prvním dojmem obě lokality působí a zda se tyto závěry liší s ohledem na věk respon- dentů. Výsledky jsou dány do kontextu s dobovými plánky i literárními a audiovizuálními díly, což umožňuje detailní popis identity obou míst. Zdá se, že Nové Kladno vlivem své transformace přišlo o svou identitu a novou si dosud nevybudovalo, zatímco Podprůhon si svou identitu zachoval, i navzdory tomu, že se z něj v 80. letech 20. století stala vyloučená lokalita. Jelikož čtvrtí s podobnými osudy vzniklo v Česku ve 2. polovině minulého století relativně mnoho, lze dílčí in- terpretace z práce zobecnit jakožto případové studie transformace industriálního...