Přirozenost člověka jako zdroj morálního jednání podle Jeana Jacqua Rousseaua

Abstract

The bachelor thesis focuses on the emphasis Rousseau put on human nature. It represents for him the solution of moral depravity and deformed social conditions, which were caused by the abandonment of the state of nature and the entering of the social state. While man in the state of nature satisfies all his needs by himself and his own powers, this equilibrium is in the social state disturbed. Continually growing interests and resulting needs breed human interdependency. The originally independent, strong and free man became a dependent and week slave. This progress caused that man lost the contact with nature and began justifying his conduct on fallacious, false and mendacious grounds. Because Rousseau believed that the social and technical progress was part of the moral distortion he could not accept the traditional solution of the Enlightenment consisting in the growth of the human knowledge and improvement of reason. His solution lied rather in the recovery of contact with nature. This very effort to overcome the moral depravity and base our conduct again on the original naturalness was to make our conduct moral. Rousseau came with two solutions. The first involved the society governed by the general will, the second involved the individual education of an individual undisturbed by moral depravity. At...

Bakalářská práce je zaměřena na Rousseauův důraz kladený na přirozenost člověka. Ta byla pro něj východiskem řešení zvrácených mravů a pokřivených společenských poměrů, které byly způsobeny opuštěním přirozeného stavu a vstupem do stavu společenského. Zatímco v přirozeném stavu je člověk schopný všechny své potřeby uspokojit svoji vlastní silou, ve stavu společenském je tato rovnováha narušena. S neustále rostoucími zájmy a z nich vyplývajícími potřebami roste vzájemná závislost lidí. Z původního nezávislého, silného a svobodného aktéra se člověk stal závislým a slabým otrokem. Tímto vývojem ztratil kontakt se svoji původní přirozeností a své jednání ospravedlňoval klamnými, falešnými a lživými důvody. Jelikož společenský i technický vývoj pokládal Rousseau za součást problému, nemohl přijmout tradiční osvícenské řešení spočívající v růstu lidského poznání a zdokonalení rozumu, ale naopak v návratu k původní přirozenosti. Právě snaha překonat dosavadní společenskou zkaženost a znovu založit lidské jednání na původní přirozenosti měla učinit lidské jednání morálním. Rousseau navrhl dvě různá řešení. První se týká společnosti, která je řízena obecnou vůlí a druhý individuální výchovy zkaženými mravy neporušeného individua. V současné době na Rousseauovy myšlenky navazují úvahy Charlese Taylora o moderní...